Vítejte v roce 2024. Tak, jako vždy na počátku roku si uvědomujeme, že určitý čas ohraničený loňským rokem, se uzavřel, zmizel v nenávratnu a před námi je další úsek života.

Je to způsobeno tím, jak vnímáme čas a jak jsme si ho uspořádali, vysvětluje v knize The Oxford Handbook of Philosophy of Time (Oxfordská příručka filozofie času) profesor Craig Callender.

Blíží se nadčasový svět?

„Budoucnost je pro nás otevřená, dokud se nestane přítomnou. Minulost je pevná. Jak plyne čas, tato struktura pevné minulosti, bezprostřední přítomnosti a otevřené budoucnosti se přenáší v čase. Je zabudována do našeho jazyka, myšlení i chování,“ píše Callender.

Callender ve své příručce popisuje, jak se měnilo naše vnímání času. Kdysi čas poskytoval výklad k uspořádání všech událostí na světě. Byl spojitý a plynul všude stejně, abychom mohli snadno vypočítat rychlost a zrychlení.

Potom ale přišel geniální Albert Einstein. Leckoho vyděsil se svou relativitou postavenou na myšlence, že čas a prostor nejsou konstantní, jak by se nám při pohledu na pozemské dění mohlo zdát. Podle geniálního fyzika je jedinou konstantou ve vesmíru rychlost světla a čas může běžet někde rychleji, jinde zase pomaleji v závislosti na tom, kde lidé právě jsou a jak rychle se pohybují.

Spolu s teorií relativity předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky kvantová fyzika – soustava fyzikálních teorií, která popisuje jevy zejména na atomové úrovni, tedy v mikrosvětě.

„Během minulého století jsme náš vesmír popisovali dvěma úspěšnými fyzikálními teoriemi: obecnou teorií relativity a kvantovou mechanikou. Kvantová mechanika vysvětluje, jak funguje nepředstavitelně malý svět částic. Obecná teorie relativity popisuje celkový obraz gravitace a pohybu objektů. Obě teorie jsou však v rozporu,“ upozorňuje Callender a předpovídá:

„V budoucnu se patrně dočkáme nové fyziky, která bude popisovat ‚nadčasový svět‘.“

Čas může existovat. Ale úplně jinak

K těm, kteří nadčasový svět zmiňují, se řadí profesor Sam Baron z Australské katolické univerzity. „Vývoj ve fyzice naznačuje, že svět bez času je otevřenou možností, kterou bychom měli brát vážně,“ napsal v žurnálu The Conversation.

„Fyzika je v krizi,“ upozorňuje tento vědec. „Obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku je načase nahradit novou, obecnější teorií. Potřebujeme teorii, která by vysvětlila, jak gigantický obraz gravitace funguje v miniaturním světě částic,“ vysvětluje.

V roce 1986 formuloval indický fyzik Abhay Ashtekar teorii smyčkové kvantové gravitace, v níž strukturu prostoru a času tvoří síť extrémně malých diskrétních kousků neboli „smyček“. Pozoruhodné na této teorii je, že nepočítá s časem. A ve zrušení času není sama.

„Řada dalších přístupů odstraňuje čas jako základní část reality. Takže víme, že potřebujeme novou fyzikální teorii k vysvětlení vesmíru a že tato teorie nemusí obsahovat čas,“ zdůrazňuje Sam Baron.

„Předpokládejme, že se taková teorie ukáže jako správná. Plyne z ní snad, že čas neexistuje? Záleží na tom, co myslíme existencí. Fyzikální teorie nezahrnují žádné stoly, židle nebo lidi, a přesto stále přijímáme, že stoly, židle a lidé existují,“ vysvětluje Byron.

Takové věci podle něj existují na jiné úrovni, než je úroveň, kterou popisuje fyzika. Ačkoli máme docela dobrou představu o tom, jak by se svět mohl skládat z nějakých základních částic, nemáme ponětí, z čeho by mohl být stvořen čas.

Proto také nedokážeme popsat, jak čas vzniká. Můžeme jen jednoduše předpokládat, že existuje. Opravdu existuje?

Pozor, i bez času bychom měli vstát z postele

Pravda, existovat ve světě bez času se zdá být absurdní. „Celý náš život je postaven kolem času. Plánujeme budoucnost ve světle toho, co víme o minulosti. Vedeme lidi k morální odpovědnosti za jejich minulé činy s cílem je později pokárat,“ upozorňuje Baron.

Zjištění, že čas neexistuje, by nás na první pohled mohlo přivést k mrtvému bodu. „Neměli bychom důvod vstávat z postele. Když ale fyzika vyloučí čas, může ponechat příčinnou souvislost, kdy jedna věc způsobí věc druhou,“ vysvětluje vědec.

Profesor Baron shrnuje věc takto: „Možná nám fyzika říká, že základním rysem našeho vesmíru je příčinná souvislost, ne čas.“ Dá se to také říci tak, že pokud by čas neexistoval, nemuselo by to mít na naše životy žádný dopad.

Každopádně se raději zvedněte z postele, konečně otevřete nový kalendář a zvykněte si, že se už píše rok 2024.