Obří černá díra Sagittaruis A* ve středu naší galaxie se nachází ve stavu, který se podobá zimnímu spánku medvěda. Odpočívá a zpracovává potravu, kterou pozřela v minulosti.

Když ale neodpočívá a netráví, dokáže být dravcem pohlcujícím blízké objekty. V takové podobě se předvedla zhruba před 200 lety. Tehdy polykala hmotu ze svého okolí, například hvězdy nebo oblaka plynů a prachu. A její okolí zářilo až milionkrát silněji.

Světluška se změnila ve Slunce

„Příval rentgenového záření byl takový, jako kdyby se jediná světluška ukrytá v lese stala jasnou jako Slunce,“ cituje žurnál Science Alert vedoucího autora studie aktivity Sag A* Frederika Marina, výzkumného pracovníka Astronomické observatoře ve Štrasburku.

Širší záběr záření z observatoře IXPE. Na horním snímku je rozsáhlejší pohled na střed Mléčné dráhy, z rentgenového dalekohledu Chandra. | zdroj: Profimedia

Dozvuky této události astronomové zachytili teleskopem IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) k měření polarizace rentgenového záření černých děr, neutronových hvězd i pulsarů a popisují je ve studii publikované v odborném magazínu Nature.

Když padá hmota do černé díry, zahřívá se na extrémní teploty a září. Astronomové teď zachytili zachytili rentgenové záření, které pochází od černé díry a odrazilo se od oblaků plynů v jádru galaxie. Dokázali ho vystopovat až k samotné černé díře.

Jeho analýza ukázala, že na konci devatenáctého století se černá díra Sgr A* probudila ze svého spánku a začala se krmit – pohltila veškerý plyn a prach, který měl smůlu, že se ocitl v jejím dosahu.

Probuzení monstra bylo nápadné. Blízká galaktická molekulární mračna během něj začala emitovat mnohem víc rentgenového záření.

Medvěd se uložil k zimnímu spánku

Záření trvalo několik měsíců až rok, než galaktické zvíře opět zalehlo k zimnímu spánku. „Představte si medvěda, který se ukládá k zimnímu spánku poté, co sežral vše kolem sebe,“ říká Marin.

Sgr A* byla vždy považována za spící černou díru. Zachovala se obdobně jako většina supermasivních černých děr dřepících uprostřed svých galaxií, které nečinně odpočívají poté, co pohltí veškerou hmotu ve svém okolí.

Astronomové doufají, že další pozorování pomocí observatoře IXPE jim pomůže lépe pochopit chování Sgr A*, které dosud zůstává zahaleno tajemstvím.