"Ve chvíli, když myš operujete, snažíte se jí poskytnout stejný léčebný standard, který dostávají lidé. Dostává anestetika i analgetika, aby ji po operaci nic nebolelo," popisuje. Vědci se prý snaží používat k pokusům zvířata co nejméně a nejšetrněji. Používají se třeba běžně i tkáňová adheziva, aby se nemuselo tolik šít. Fulková by chtěla zavést takzvaný nechirurgický embryo-transfer, kdy se myš neoperuje, ale používá se malinkatý katétr a celá procedura je hotová do tří minut. Je to vlastně na úrovni normální gynekologické prohlídky akorát že u myši, tvrdí.

Laici si podle ní také často pletou klonování s genetickou modifikací. V té se zasahuje do genomu, například se mění, vnáší, nebo naopak vyjímají geny. V případě klonování se do genomu nezasahuje, přemisťuje se jen buněčné jádro. "Ti lidé, kteří si to pletou, nejvíc křičí," poznamenala.

Pokusy s myší genetikou

Z pokusů, které prováděla na Tokijské univerzitě v Japonsku, se loni narodilo šest myšíchsamiček. Mají i jména - Monroe, Vája, Mia, Gia, Marilyn a Yoko, mají už mláďata. U klonování se rozlišuje reprodukční, kdy vzniká nový jedinec, a terapeutické. S ním se vědci snaží získat buňky, které by mohly pomoci léčit choroby, na něž je zatím medicína krátká.

Fulková by se chtěla pokusit geneticky modifikovat křečka a doufá, že se výsledky dostaví do dvou let. Jako první ho už ohlásily dvě čínské vědecké skupiny. "Upřímně řečeno nechci vědět, jak k tomu přišly. Čína je drsná," podotkla. Obor reprodukční biologie je znám mnoha falzifikáty. Podle Fulkové to může způsobovat touha vědců udržet se na vrcholu. "I když jsme exaktní věda, velká část výsledků je někdy mezi nebem a zemí," dodala.

Fulková, která nyní působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, pochází ze známé vědecké rodiny. Její dědeček Josef Fulka obor reprodukční biologie po druhé světové válce v Československu založil. Její otec Josef Fulka mladší v jeho odkazu také pokračuje.