Kromě toho, že bodrý miliardář zapomněl zmínit třetí ingredienci, nechutně velký obnos peněz, především není veškerá informace o daném organismu uložená v genech. Kromě jiného hraje důležitou roli i prostředí, ve kterém se zárodek vyvíjí. A dinosauří vejce se od ptačích přeci jen dost liší. Nešlo by to ale jinak?

Tým vědců z předních amerických univerzit vymyslel způsob snad ještě úžasnější než ten filmový. Proč vytvářet dinosaury, řekli si, když poletují všude kolem nás – jsou to ptáci, přímí potomci vládců druhohor. Vždyť by stačilo postrčit jejich vývoj „starobylejším směrem“. Výzkumníci se dali do práce a zmanipulovali slepičí zárodky, aby se kuřatům místo zobáku vyvinul čumák.

Jen pro uklidnění – nemusíte se bát, že si pro vás jednou přijde přerostlý pomstychtivý brojler. Výzkumníci kuřata nenechali vylíhnout. Pravděpodobně by ani nebyla životaschopná, nehledě na to, že manipulace se omezovalo pouze na obličejovou část.

Věda žije! | zdroj: tisková zpráva

Pomocí experimentu bylo zjištěno, jaké geny a genové produkty hrají důležitou roli ve vývoji zobáku a jak se liší jejich aktivita u ptáků oproti ostatním obratlovcům.

Proč se ale do frankensteinovského experimentu vůbec pouštět? Milovníky šílených vědců to možná zklame, ale vysvětlení je prozaické: výzkumníci si mohli přímo v laboratoři prohlédnout, jak asi vypadali předchůdci dnešních opeřenců. „Dinokuřata“ pasovala při srovnání přesně mezi zkameněliny a moderní zástupce ptáků.

Uplatní se podobný přístup i v budoucnu a třeba i na rostliny? Zatím nevíme. Možnosti umělého pěstování vymřelých mezičlánků jsou na každý pád úžasné, jakkoli je na místě obezřetnost – nikoli kvůli tomu, jak dopadl Jurský park, ale hlavně proto, že se vždy bude jednat o pouhé napodobeniny, náznaky toho, jak daní předchůdci mohli vypadat.