Genetická informace k oživení dávno vyhynulých druhů zvířat nestačí, upozorňují vědci.

Biotechnologická společnost Colossal Biosciences se chystá oživit vyhynulého ptáka jménem Dronte mauricijský. Tento nelétavý opeřenec, spíš známý jako dodo (hlupák, hňup) a v češtině jako blboun nejapný, bývá pokládán za symbol hlouposti.

Byla to nejslavnější ovce na světě. Na svět přišla 5. července 1996, tedy před čtvrtstoletím, ve skotském Roslinově ústavu jako první naklonované zvíře, kopie jiného jedince.

Jen dva měsíce po čínském oznámení prvních geneticky modifikovaných novorozeňat nyní přišli vědci z Říše středu s další novinkou. Podařilo se jim totiž úspěšně naklonovat pětici makaků z jediného geneticky upraveného primáta. Blíží se planeta opic? Spíše naopak - čínský vynález totiž slibuje svět s výrazně menším počtem pokusů na zvířatech.

Minulý týden uhynul v Keni poslední samec nosorožce bílého tuponosého Sudán. Na světě už zůstaly jen dvě neplodné samice, a navzdory jisté naději, již skýtá moderní věda, je tu další druh na pokraji vyhynutí. Připomeňte si zvířata, která, převážně kvůli lidem, už patrně nikdy živá neuvidíme, byť sem tam dochází k pokusům o jejich "vzkříšení".

Čínská věda v posledních letech činí obrovské skoky kupředu. Vedle kvantové komunikace a klonování se to nyní potvrdilo i na první implantaci umělých uší lidským pacientům. Čína v praktické vědě přeskočila zbytek světa. Nejsou ovšem uši jako uši a aktuální novinku není dobré přeceňovat.