Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.

Mohou nám škeble pomoci k tomu, abychom žili déle?

Vědecký experiment by mohl pomoci při výzkumu dědičných poruch. Vyvolává však etické a právní problémy.

Genetická informace k oživení dávno vyhynulých druhů zvířat nestačí, upozorňují vědci.

Vědci hledají prvky mladé krve, které by mohli vložit do pilulky, a tak zabrzdit stárnutí.

Může Evropa odvrátit další vlny migrantů? Zkušenosti ze starověkého Říma tomu nenasvědčují. Studie popsala, jak se „věčné město“ stalo genetickou křižovatkou a jak v genetickém mixu jeho obyvatel začaly převládat geny z Blízkého východu.