Články s tagem: genetika

Vypadá to jako zápletka ze sci-fi filmu. Americká biotechnologická společnost oznámila, že se jí podařilo vylíhnout živá kuřata z umělých vajec vytvořených pomocí 3D tisku. Podle firmy jde o důležitý krok na cestě k ambicióznímu cíli – jednou vrátit na svět vyhynulé druhy, jako jsou legendární dodo nebo novozélandský obr moa. Odborníci jsou ale rozděleni. Zatímco někteří mluví o revoluci, jiní varují, že skutečnost je mnohem složitější.

Čínští vědci dosáhli průlomu, který může změnit budoucnost kriticky ohrožených zlatých jaků. Pomocí moderního klonování se jim podařilo přivést na svět deset zdravých telat a výrazně urychlit šlechtění jednoho z nejvzácnějších zvířat Tibetské náhorní plošiny.

Moderní sekvenování genomu mění způsob, jakým chápeme historické i současné epidemie. Z DNA patogenů se stávají cestovní mapy. Jenže stejná data mohou vést k úplně jiným závěrům podle toho, kolik víme o sociálních podmínkách, v nichž se nemoc šířila.

Zvedněte ruku, kterou píšete. Pravděpodobně to byla pravá. Přibližně 85 až 90 procent lidí na světě upřednostňuje pravou ruku, zatímco leváků je jen kolem deseti procent – a skutečně obratných obourukých je ještě méně. Tahle zvláštní nerovnováha nemá mezi savci obdoby a vědci už desítky let láká. Dnes se zdá, že odpověď leží někde na průsečíku genů, vývoje mozku, kultury a evolučních bitek našich předků.

Výzkumy naznačují, že u mužů středního a vyššího věku se v jejich spermiích objevují takzvané „sebestředné spermie“, které nesou genetické mutace podporující jejich vlastní reprodukční výhodu — přesto tyto mutace často zvyšují riziko nemocí u potomků.

Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.