Vikingové byli známí jako neuvěřitelně siní a odolní lidé. Nejen že šlo o drsné válečníky zocelené nájezdy, převážně to byli lovci, nikoli zemědělci. Jejich jídelníček se skládal zejména z masa, které si museli sami obstarat. Seveřané sice také farmařili, úroda však většinou byla slabá.

Právě kvůli nehostinnému podnebí a špatné úrodě se Vikingové orientovali na nájezdy a plenění. Zabírali nová území, kde farmařili a stávali se z nich zdatní obchodníci. Toho by však nedosáhli bez orientace na lov.

Vikingové museli umět přežít v drsné divočině a obstarat si maso. Strava bohatá na maso jim dala dostatek proteinů, ale i tuků a karbohydrátů. Díky tomu pak měli dostatek síly k lovu, napsal server AboutHistory.

Podle rozborů i přes nehostinné podmínky netrpěli hlady ani na nedostatek vitamínů, minerálů a dalších látek.

Jídelníček Vikingů byl velice rozmanitý. Orientoval se na vepřové maso. Vepři dorůstají do ideálních rozměrů a snadno se chovají. Menu však tvořilo i kuřecí maso, hovězí, kozy, skopové, kachny a někdy i koně. Často si pochutnávali i na jelením mase a nebáli se ulovit takového medvěda.

Vikingové byli vládci moří. Skoro čtvrtinu masného jídelníčku tvořily logicky ryby, zejména sledě.

Ovoce, zelenina a paraziti

Nejen že byli zruční v lovu, maso dokázali zručně konzervovat. Sušili ho, solili, udili a používali další metody.

Jejich jídelníček tvořila i vejce, ale hlavně milovali mléko. Také vyráběli sýry, jogurty, smetanu a další. Součástí denního jídelníčku byla zelenina s ovocem – mrkev (tehdy bílá nebo černá), zelí, fazole a hrášek. Vikingové také sbírali houby a jídlo dochucovali kořením a bylinkami.

Vikingové a jablečné sady? Nejen to – pěstovali dokonce hrušky a třešně. V létě pak sbírali lesní plody, jako jsou borůvky, brusinky, trnky nebo jahody. Běžnou součástí jejich jídelníčku byly ořechy, buď valašské dovážené nebo lískové, které byly dostupné, protože rostly široko daleko.

Strava Vikingů, kterou popsala třeba i studie zveřejněná v časopisu Radiocarbon, byla velmi různorodá a vyvážená a spolu s drsným prostředím a životním stylem jim dodávala na síle a odolnosti. Nebyla však dokonalá. Většina Vikingů trpěla střevními parazity (tasemnice). Archeologové taky popsali časté případy nedotrávených semen z celozrnného chleba. Některá z nich pocházela z jedovatých trav.