V době, kdy vysoký krevní tlak postihuje miliardy lidí a zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice i dalších závažných komplikací, se stravovací plán známý jako DASH dieta (Dietary Approaches to Stop Hypertension) ukazuje jako jeden z nejlépe prokázaných přístupů ke snížení krevního tlaku i celkového kardiovaskulárního rizika. Vědecké studie potvrzují, že už během několika týdnů od zahájení DASH může dojít k významnému poklesu jak systolického, tak diastolického tlaku — a to i bez fatálních restrikcí, ale s důrazem na rozumné, vědecky podložené stravovací principy.

Nová vědecká studie ukazuje, že snížení příjmu jediné esenciální aminokyseliny – isoleucinu – významně prodloužilo život myší až o 33 % u samců a zlepšilo jejich zdraví celé dospělosti. Tento objev otevírá otázky o tom, jak mohou jednotlivé složky stravy ovlivňovat biologické stárnutí a zda by podobné strategie mohly v budoucnu pomoci i lidem.

Někteří experti na stravování doporučují dietu založenou hlavně na mase, neboť se tak údajně stravovali naši předkové a tento jídelníček podle nich nejlépe odpovídá našim potřebám. Nová studie tohle klišé vyvrací. Zjistila, že naši předkové v paleolitu nekonzumovali výhradně maso, ale i rostlinnou stravu.

Stále více vědeckých studií potvrzuje, že do jídelníčku bychom měli přidat nejen fazole, ale i další luštěniny – ideálně denně. Výzkumy z Illinois Institute of Technology ukázaly, že jeden šálek fazolí denně může významně snížit cholesterol a zánět, zatímco další studie potvrzují pozitivní vliv na srdce, metabolismus a dlouhodobý zdravotní stav.

Sto let výzkumu ukázalo, že snížení příjmu kalorií prodlužuje život laboratorním zvířatům. Nová meta‑studie ale dokazuje, že rapamycin, původně imunosupresivum, dokáže ve stejné míře prodloužit život různým druhům – od ryb přes hlodavce až po primáty. To otevírá perspektivu, že prodloužení života možná nevyžaduje celoživotní hladovění, ale leckdy jen správný lék.

Přerušovaný půst je populární hlavně kvůli hubnutí. Ale nový výzkum ukazuje, že tento stravovací režim má dopad nejen na tělo, ale i na mozek. Vědci zjistili, že mozek se při půstu rychle adaptuje, mění způsob zpracování informací a aktivitu nervových spojení. A co je nejzajímavější: změny přicházejí už po několika dnech.