Je to už rok, co se objevila studie zkoumající možnosti zdravotního tetování. Zmiňovala ho práce výzkumnice Katie Vegy z Massachusettského technického institutu (MIT) a jejího týmu. Popsané zařízení fungovalo jako biosenzor měřící například úroveň krevního cukru nebo pH.

Teď se objevila navazující práce, která myšlenku dotáhla o kus blíž aplikaci. Dočkáme se chytrých tetování, které nám budou pomáhat pružně kontrolovat náš zdravotní stav?

Prevence je klíčová

Preventivní medicína platí za stále značně nevytěženou oblast zdravotní péče. Vezměme si třeba nádorová onemocnění. Drtivou většinu druhů rakoviny dnes zvládáme již poměrně efektivně léčit až vyléčit. To však platí jenom v případě, že je nádor odhalen včas - ideálně velmi brzy po jeho vzniku.

Jenže chodit každý týden na několikahodinovou prohlídku k lékaři je nemožné jak z hlediska zdravotnictví, tak i času pacientů. Pokud bychom ale vyvinuli metody pro prevenci, která by potřebovala méně člověkohodin odborného personálu, mohlo by to vést k rapidnímu zlepšení zdravotní péče.

Něco podobného slibuje nová verze biosenzoru DermalAbyss, o které jsme psali loni. Stejně jako tehdy platí, že DerbalAbyss je jakýmsi "chytrým" tetováním reagujícím na hodnoty několika klíčových sloučenin v lidském těle. Měří tak kyselost, glukózu a hodnot krevní plazmy.

Podobné biosenzory můžou být již nyní využity nejen pro sledování stavu pacienta během cukrovky, ale i během péče o pacienty s částečným selháním jater. Potenciálně by mohly měřit i další hodnoty - třeba v Česku by jistě bylo populární, kdyby ukazovaly hladinu alkoholu v krvi.

zdroj: YouTube

Bohužel však také stejně jako loni platí, že senzor je stále testován pouze ex vivo - čili na vzorku tkáně ve zkumavce. Do testů u lidí je stále daleko, nejprve bude nutné vyloučit potenciální zdravotní nezávadnost.

Co je tedy nového? To nejpodstatnější - dílčí ověření potenciální aplikace.

Chytré tetování pro chytrý telefon

Autoři aktuálně ověřili možnost odebírat čtení z biosenzoru pomocí kamery chytrého telefonu. Dílčí změny jsou totiž potenciálně velmi malé - pokud nebude pacient ohrožován vážným selháním jater, pouhým zrakem si změn v rámci tetování nemusí povšimnout. A pokud bude čelit selhání jater, nejspíše si všimne on (a okolí) změn i bez tetování.

Případná aplikace pro chytrý telefon, která však bude třeba každý den ráno sledovat jednoduchým snímkem hodnoty den ode dne, slibuje daleko širší uplatnění podobných biosenzorů v běžném životě. Snad se navazující práce testované alespoň na zvířatech dočkáme co nevidět. Třeba do roka a do dne.

Systémy pro individuální kontrolu zdravotního stavu nicméně nejsou bez rizik. Pomineme-li například otázky případné zátěže aktivních lékařských tetování na organismus (které ex vivo test nemůže dost dobře ověřit), ani podobná prevence nebude skoro zcela jistě stoprocentně úspěšná.

Případné "false positive" výsledky, kdy tetování bude indikovat chorobu, ale pacient bude zdráv, jsou spíše účetní nešvar. Horší budou okamžiky, kdy tetování nemoc neodhalí - a pacient, přesvědčený o svém zdraví, v nemocnici skončí příliš pozdě.

Je nasnadě, že jakákoliv aplikace bude muset velmi jasně ve smluvních podmínkách vylíčit, že nemůže garantovat stejnou míru přesnosti jako důkladné vyšetření lidmi a velkými přístroji. To však bude zase nahrávat jenom řadě tetování, která budou de facto k ničemu.

Proklestit se na takovém budoucím trhu s biosenzory mezi vatou a užitečnými nástroji tak, aby člověk našel doopravdy účinnější tetování, bude výzvou. A celé ideji to v rámci přínosnosti může značně podrážet nohy.

Přesto platí, že trh s lékařskými aplikacemi a periferiemi třeba pro chytré telefony už roste. Biosenzory jako ten nejnovější jsou tak vlastně rozšířením podobného nápadu o další frontu. Lze jen doufat, že jejich možnosti dorazí co nejdříve - a trh, spolu s lékaři a regulačními orgány mezi nimi úspěšně oddělí zrno od plev.