Čínská sonda jako první odstartovala z odvrácené strany Měsíce

4. 6. 2024 – 11:25 | Vesmír | Radek Chlup | Diskuze:

Čínská sonda jako první odstartovala z odvrácené strany Měsíce
Co se děje na Měsíci, když se na něj Země zrovna nedívá? Číňané by to mohli brzy zjistit | zdroj: ThinkStock

Nese nám důležité vzorky horniny.

Čínská sonda Čchang-e 6 úspěšně odebrala vzorky horniny z lunárního povrchu a vrací se na Zemi. Média píšou o velkém kroku pro čínský vesmírný program. Jedná se totiž o první start družice z odvrácené strany Měsíce.

Její návrat sledují vědci z celého světa. Nejen že se Čína stala první mocností, jejíž sonda odstartovala z odvrácené strany naší přirozené družice. Na dosah ruky má prvenství v doručení vzorků horniny z našim zrakům skryté polokoule Měsíce.

„Přistávací modul sondy se vznesl z měsíčního povrchu a vstoupil na předem stanovenou oběžnou dráhu kolem Měsíce,“ cituje list The Guardian prohlášení Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA).

Státní tisková agentura Nová Čína popsala start přistávacího modulu mise Čchang-e 6 jako bezprecedentní výkon lidstva v průzkumu Měsíce. Technicky velice složitá mise začala 3. května startem rakety Dlouhý pochod 5.

Modul se poprvé dotkl lunárního povrchu v pánvi South Pole-Aitken v neděli a zase odstartoval v 01:38 SELČ. Podle očekávání CNSA by měl přistát 25. června v poušti na severu Číny. Vzorky budou podrobeny důležité analýze.

Odpovědi z odvrácené strany

Odvrácená strana Měsíce je velkým příslibem pro výzkum, krátery tam totiž nejsou tolik pokryty starověkými lávovými proudy jako ty na straně přilehlé. Vědci doufají v odpovědi týkající se vzniku Sluneční soustavy, Země a Měsíce coby naší přirozené družice.

Navíc očekávají možné rozdíly ve složení mezi vzorky z přilehlé a odvrácené strany. Vzorky hornin z přilehlé strany Čína na Zemi dopravila už v roce 2020 během mise Čchang-e 5. Celkem plánuje dopravit asi dva kilogramy vzorků.

Mise na odvrácenou stranu vyžadují styčný satelit. Čína na oběžnou dráhu Měsíce poslala satelit Čchüe-čchiao 2 zajišťující komunikaci mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi již v březnu.

Dobývání kosmu je velkým snem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Peking se v posledním desetiletí pokusil překlenout propast mezi dvěma tradičními vesmírnými velmocemi – Spojenými státy a Ruskou federací (dříve Sovětským svazem).

Čína plánuje vyslat na Měsíc lidskou posádku do roku 2030 a postavit tam lunární stanici. Washington však obviňuje Peking ze zamlžování vojenských úmyslů, jejichž cílem je podle něj nastolení čínské kosmické nadvlády.

Zdroje:

Nejnovější články