Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je klíčovým systémem oceánských proudů zahrnujících i Golfský proud. Teplá, slaná voda v horních oceánských vrstvách proudí na sever a chladná voda v hlubinách naopak na jih. 

AMOC pomáhá distribuovat teplo, uhlík a důležité živiny z tropů do polárních oblastí. Teplá a slaná voda má větší hustotu, proto při ochlazení na severu klesá do hlubin, odkud se vrací zpět na jižní polokouli, vysvětluje server Euronews. 

Tento systém udržuje mírné klima na evropském kontinentu. Jak ovšem vinou globálního oteplování tají ledovce v Grónsku a Arktidě, sladká voda oceán ředí a slaná voda přichází o schopnost klesat hlouběji ke dnu. AMOC tak zpomaluje a hrozí jeho kolaps. 

Tento scénář už zvážila řada vědců. Podle některých by k tomu mohlo dojít mezi lety 2025 až 2095. Panuje však kolem toho velká míra nejistoty. Vědci navíc v počítačových modelech ředili slanou vodou obrovským množstvím vody sladké. 

Tento scénář je realistický 

Experti z Univerzity v Utrechtu provedli s pomocí superpočítače dosud nejsofistikovanější modelování postupného kolapsu AMOC. Sladkou vodu přidávali po menším množství a změny sledovali v rámci dvou tisíc let. 

Podle modelu, který popsali v časopise Science Advances, může vést pomalé zpomalování AMOC k náhlému kolapsu za méně než sto let. Špatná zpráva je to hlavně proto, že dosud vědci pracovali s tím, že se jedná skutečně pouze o teoretický scénář. 

Jak ovšem upozornil list The Guardian, tato práce jasně říká, že je více než realistický a že k němu směřujeme. Nutno dodat, že i když vědci přidávali méně sladké vody než jiné týmy, stále jí bylo více, než kolik uvolní tající ledovce. 

Hlavní autor studie René van Westen uvedl, že v současnosti nemáme dostatek údajů k detailnímu popsání budoucího kolapsu AMOC. Jsou zapotřebí další studie včetně modelů zahrnujících rostoucí úrovně oxidu uhličitého. 

Evropa by se prudce ochladila 

„Můžeme jen říci, že směřujeme k bodu zvratu a že kolaps AMOC je možný,“ upozornil výzkumník. Rovněž varoval, že změny směřující ke kolapsu už pozorujeme. Řada výzkumných prací již prokázala zpomalování těchto proudů a související výkyvy teplot. 

Pokud by došlo k jejímu zhroucení, ovlivnilo by to hlavně klima na evropském kontinentu. Teploty by klesly až o desítky stupňů. V Londýně by se podle modelů ochladilo o deset stupňů, v Bergenu o patnáct. 

Na jižní polokouli by naopak teploty vzrostly. Autoři práce upozorňují, že se jedná o změny, s nimiž si žádná realistická adaptační opatření nemohou poradit. Počítat taky máme se zvýšením mořských hladin nejméně o jeden metr v pobřežních oblastech Evropy.