Co je „brain rot“ a odkud se bere

Pojem “brain rot” je poměrně nový — jde o hovorové označení pro domnělé zhoršování kognitivních funkcí v důsledku nadměrného sledování internetu, sociálních sítí a krátkých videí. V článku National Geographic ho autoři spojují s možným zrychleným „biologickým stárnutím mozku“ u mladých lidí, kteří denně tráví více než šest hodin online.

Nezávisle na mediální rétorice existují v literatuře empirické studie, které zkoumají vliv digitálního prostředí na kognici — a přinášejí varování, že některé formy online aktivity skutečně mohou negativně ovlivnit pozornost, paměť a exekutivní funkce.

Co říká věda: kognitivní dopady digitálního života

Jedna z nejcitovanějších prací posledních měsíců, přehledová studie publikovaná v roce 2025, upozorňuje, že nadměrné sledování krátkých videí na platformách jako TikTok, Instagram Reels nebo YouTube Shorts je spojeno s poklesem schopnosti udržet pozornost a inhibiční kontroly — tedy klíčových dovedností pro plánování, koncentraci a sebeřízení. Výsledky ukazují, že čím častější a intenzivnější je konzumace takového obsahu, tím hůře si uživatelé vedou v testech kognice a paměti. 

Další empirický výzkum, tentokrát experimentální, upozorňuje na konkrétní mechanismus: sledování krátkých videí s velmi častým střídáním obsahu (tzv. context switching) degraduje schopnost plánovat a vzpomínat si na budoucí úkoly — tzv. prospective memory. To znamená, že mozek může být zvyklý na rychlé podněty, ale hůře ukládá záměry a dlouhodobější úkoly.

Konzervativní, přehledová analýza z roku 2025 pak tematizuje fenomén “brain rot” komplexněji — zmiňuje, že nadměrné používání sociálních médií a digitálních platforem může být spojeno s kognitivní degradací, snížením schopnosti soustředit se, zhoršením spánku i nálady. Studie ale varuje, že důkazy jsou zatím nekonzistentní a že efekt závisí na množství času, typu obsahu a individuálních predispozicách uživatele. 

Navíc nová práce z roku 2025 představuje techniku, pomocí níž lze odhadnout tzv. biologický věk mozku — tedy nezávisle na chronologickém věku zjistit, jak „starý“ je mozek podle strukturálních nebo biochemických markerů. Studie uvádí, že lidé s vyšším biologickým stářím mozku výrazně častěji vykazovali rizikové proměnné — od kognitivního poklesu po vyšší riziko demence — což dává základ pro myšlenku, že digitální životní styl může skutečně ovlivnit stárnutí mozku. 

Kdo je nejvíc ohrožen — a proč právě Gen Z

Podle National Geographic jsou na špatné cestě především mladí lidé — Generace Z — kteří vyrůstali s chytrými telefony v ruce, s internetem od útlého věku, a pro které je digitální prostředí přirozenou součástí každodenního života. Denní šestihodinové scrollování u sociálních sítí u některých z nich vede k tomu, že mozek „žije v permanentním vyčkávání“ a stává se zranitelným vůči vyčerpání.

Navíc kombinace několika faktorů — krátké video, neustálé střídání podnětů, tlak na neustálou aktivaci odměnového systému mozku (dopamin) — může podle autorů vést k efektu podobnému chronickému přetížení: mozek se adaptuje na vysoký rytmus, ztrácí schopnost hluboké koncentrace, trpí paměť i schopnost soustředit se.

Nelze paušalizovat — co víme a co zatím ne

Je nezbytné uvést, že ne všechny vědecké práce potvrzují alarmující scénář. Odborníci upozorňují na několik zásadních omezení:

• Termín “brain rot” je mediální — ne klinický. Nerovná se diagnóze, ale spíše společenské reflexi obav. Slovo samo historicky odkazuje k postupnému úpadku mentální činnosti, ale v biologickém smyslu mozek ne „hnije“ jen proto, že sledujeme videa. (Wikipedia – Brain rot)

• Studie jsou různorodé — od experimentů na malém počtu účastníků, přes review, po neuroimagingové výzkumy. To znamená, že výsledky nelze automaticky zobecnit na celou populaci.

• Digitální životní styl není jediný faktor — spánek, fyzická aktivita, výživa, stres, genetika a mnoho dalších proměnných také ovlivňuje zdraví mozku. Hodně závisí na tom, jak a kolik digitální aktivity člověk provozuje.

Co funguje — když nechceme být obětí „brain rotu“

Několik doporučení, která vyplývají z výzkumů — a která mohou pomoci udržet mozek zdravý i v digitálním věku:

• Omezit čas strávený sledováním krátkých videí — zejména střídání obsahu (context-switching) podle některých studií snižuje paměť a pozornost.

• Zařadit do denního režimu činnosti, které podporují kognitivní stabilitu: čtení, hluboké učení, kreativní aktivity, hry vyžadující soustředění. To pomáhá budovat tzv. kognitivní rezervu — ochrannou schopnost mozku odolávat opotřebení a stárnutí.

• Dělat pravidelné přestávky od obrazovky — střídání digitální aktivity s offline, fyzickou aktivitou, spánkem a „offline“ sociálním kontaktem.

• Věnovat pozornost znakovým příznakům přetížení: únava, problémy se soustředěním, zapomínání, snížená motivace — pokud se objeví, zvažte omezení digitální zátěže.

Rok 2025 přinesl posun od jednoduchého varování „digitální nadměrnost je špatně“ k seriózní neurovědě: měříme biologický věk mozku, sledujeme dopad krátkých videí na paměť, testujeme vliv multitaskingu a doomscrollingu.

Zatím ale nemáme definitivní důkaz — spíše řadu signálů, které ukazují možnou cestu: pokud budou budoucí studie robustní, dlouhodobé a kontrolované, mohli bychom dostat jasnou odpověď na otázku: zpomalí dnešní digitální život mozek mladé generace natolik, že ovlivní jeho funkce ve středním či vysokém věku?

Do té doby je rozumné k médiím a digitálním návykům přistupovat kriticky — a možná si občas dát pauzu.