Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? 

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?

Ve sluneční soustavě známe hned několik těles s podpovrchovými oceány a o řadě dalších se domníváme, že je mají. Odkud ale tělesa získávají teplo, které udrží vodu kapalnou? U větších těles může významně přispívat vnitřní ohřev rozpadem radioaktivních prvků. Zejména u těles s vyšší výstředností nebo v orbitální rezonanci s dalšími měsíci se může silně projevit i slapový ohřev. Předpokládalo se, že při něm by se uvolňovalo teplo zejména ve vnější ledové slupce či v horninovém jádře, tedy v pevných látkách. Je to ale všechno? Robert Tyler z Goddardova kosmického střediska NASA, který minulý týden navštívil Katedru geofyziky MFF UK a konferenci Living Planet Symposium, si to nemyslí

O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.

Přáli byste si letět na Mars? Možností máte několik – přihlásit se do některého z kolonizačních programů, které se při jejich dosavadním vývoji vůbec neuskuteční, pokusit se stát se astronautem v ESA, která ale na lidskou misi na Mars neklade důraz… Pokud je vám však mezi třinácti až osmnácti lety, můžete se v rámci Expedice Mars zúčastnit simulované mise tak jako letošní finalisté této soutěže. Možná se právě někdo z letošních účastníků za pár desítek let podívá na Mars doopravdy…

Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?