Stačí jeden rok pravidelného vystavení pesticidům v potravinách, aby v těle vznikla cukrovka. Tedy alespoň u myší. Epidemiologické studie u lidí však docházejí k podobným výsledkům.

Dokážou se přizpůsobit prakticky jakémukoli prostředí, žijí na polích, v lesích, ale i v parcích v centru měst či na parkovištích. Navíc se rychle množí, žerou prakticky cokoli a sebevědomě odolávají snahám o redukci jejich počtu. Přesto dokázali kojoti ekology zaskočit - podle fotopastí se zdá, že po kolonizaci celé Severní Ameriky míří dobýt i tu jižní. 

Evropské řeky, zejména pak v okolí velkých měst, kromě jiného odpadu oplývají i pestrou nabídkou drog. Bohužel pro ohrožené úhoře, kterým i stopové množství kokainu huntuje tělo a může ohrožovat jejich šanci na rozmnožování... Jsou po něm hyperaktivní a zároveň trpí úbytkem svalů, poškozením žáber a hormonálními změnami.

Pokud chtějí lidé létat až na Mars, jen se sušenými potravinami si kosmonauti nevystačí. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto testuje, které ovoce a zelenina přežije náročné podmínky panující ve vesmíru.

Skandinávští vědci přišli se studií, která příliš nepotěší těhotné ženy. Na hlasy lidí ani hudbu dítě podle nich nereaguje, protože je neslyší - přes břicho se k němu nedostanou. Pokud však uslyší hudbu přenášenou směrem do vaginy, roztančí se a rozpohybuje jazyk 87 procent z nich. Nejraději mají Bacha. 

Pár latrín starých stovky let leckdy odhalí o životě našich předků mnohem víc než bohatá archeologická naleziště. Díky analýze starých zbytků stolice a parazitů, kteří se v ní nacházeli, mohou vědci světu říct: Dánové a Litevci měli rádi pivo a zapíjeli jím ne příliš dobře uvařené plejtváky a srny.