Děti, které vyrůstají v zeleni, mají lepší paměť

MAGAZÍN - Člověk autor: red

Život v blízkosti zeleně má pro člověka další, nečekané benefity. Britská studie přišla s tím, že děti žijící v městských čtvrtích s větším množstvím zelených ploch mají lepší prostorovou paměť. Dokážou se tak lépe soustředit a orientovat se v prostoru.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Studie, provedená na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí, které žijí ve městech, ukázala, že čím menší byly zelené oblasti, tím horší byla schopnost prostorové paměti. Je třeba zdůraznit, že typ čtvrti tento vztah nezměnil, ať šlo o chudinské čtvrti nebo čtvrti, kde žijí dobře situované rodiny.

"Předpokládáme, že schopnost prostorové paměti závisí na množství zelených prostranství ze dvou důvodů. Především děti žijící v místech s větším zeleným prostorem mají větší možnost využívat svého vnějšího prostředí. Navíc zelené prostory přitahují pozornost a lidé se lépe soustřeďují poté, co strávili nějaký čas v kontaktu s přírodou," vysvětlují vědci.

"Naše výsledky ukazují pozitivní úlohu zeleného prostoru na kognitivní funkce. Prostorová paměť je důležitou kognitivní schopností, která je těsně spjata se školními výsledky dětí, zejména v matematice," uvádí Eirini Flouriová z Londýnské univerzity, která je autorkou studie.

"Jestliže je souvislost, kterou jsme zjistili mezi zelenými prostranstvími ve čtvrti a prostorovou pamětí dětí, skutečně příčinná, pak mohou být naše výsledky využívány ve školství a při rozhodování o plánování městské výstavby," konstatuje.

"Pokus autorů spojit sociogeografický faktor, jako jsou zelené prostory, s kognitivní schopností a prostorovou pamětí je jistě velmi chvályhodný," říká Alessandro Treves, neurovědec z Mezinárodní školy vyšších pokročilých studií v Terstu. "A to přes všechny nedostatky takové statistické studie, která pracovala se vzorkem téměř 5000 dětí žijících v různém prostředí, které ovlivňuje řada faktorů," upřesňuje.

Více bílé a šedé mozkové hmoty

Již dřívější studie provedená Barcelonským institutem globálního zdraví (ISGlobal) konstatovala, jak dětem při vývoji mozku pomáhá to, že žijí u zelených prostorů. S pomocí satelitních snímků vědci zjišťovali, jak jsou děti vystaveny zeleni, a pomocí magnetické rezonance sledovali anatomii jejich mozku.

A výsledek? Větší objem bílé a šedé hmoty v některých částech mozku a anatomické rozdíly, které měly příznivý vliv na kognitivní funkce. Větší objem šedé a bílé hmoty byly předpokladem pro lepší pracovní paměť a menší nepozornost.

"Tyto studie jsou jakýmsi mostem mezi četnými laboratorními výzkumy na hlodavcích," uvádí Treves. "Zúčastnil jsem se studie na Norské univerzitě vědy a technologie v Trondheimu, kde jsme hned po narození vložili myši do prostředí bohatého na předměty a hry. Pak jsme u dospělých myší pozorovali typ neuronů, který je schopný určovat polohu zvířete v prostoru," dodává. Za tento objev získali v roce 2014 Edvard Moser a May-Britt Moserová Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

"Přál bych si, aby studie tohoto typu přispívaly k tomu, že si uvědomíme, jak jsou faktory životního prostředí důležité pro kognitivní zdraví lidí a zvláště dětí," uzavírá Treves.

Tagy: duševní zdraví lidské tělo věda a poznání ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,La Repubblica