Američtí vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) měřili mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografie (EEG) uživatelům umělé inteligence (AI) a porovnávali ji s mozkovou aktivitou osob, které tuto technologii nepoužívají. Zjistili, že má vážný dopad na kognitivní zdraví svých uživatelů.

Chris Smith býval skeptikem vůči umělé inteligenci (AI). Nakonec jí ale podlehl více, než je zdrávo. Co začalo nevinným flirtováním, skončilo posedlostí a žádostí „o roku“.

Často slyšíme dilema: „vezme mi AI práci?“ Vědecký článek upozorňuje, že to závisí na tzv. 4 S – Speed (rychlost), Scale (škálovatelnost), Scope (rozsah) a Sophistication (sofistikovanost). Kombinace těchto faktorů určí, zda se AI dokáže stát skutečnou alternativou k lidské práci – nebo jen doplňkem. Současná diskuse, jak ukazují odborníci i startupoví zakladatelé, se soustředí spíš na posílení lidského rozměru než jeho zánik.

Umělá inteligence (AI) je využívaná lidmi ve volném čase i při práci a ve velkém ji zavádí do svých procesů firmy ve všech odvětvích. Tato technologie totiž podle technologických gigantů jako OpenAI nebo Google ušetří mnoho času, zvyšuje produktivitu a je cestou k úspěšnějšímu podnikání. Ne podle této studie.

Umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI zděsila odborníky, když neuposlechla jejich příkaz k vypnutí a sabotovala mechanismus automatického odpojení. Znepokojení nad tím vyjádřil i miliardář Elon Musk.

Stále více mladých lidí na Tchaj-wanu a v Číně řeší duševní problémy spíše s umělou inteligencí (AI) než s lidskými odborníky. Na ně totiž nemají peníze ani čas. Experti varují, že tato technologie nedokáže plně nahradit služby kvalifikovaného psychologa či psychoterapeuta, jenž má navíc empatii a vyjadřuje nějaké emoce.