Od Napoleonových polních štábů po moderní bojiště – vojenské velení bylo dlouhá léta strnulé, pomalé a těžkopádné. Teď však umělá inteligence slibuje revoluci: inteligentní agenti, schopní rozhodovat, plánovat i predikovat v reálném čase, mohou nahradit stovky úředníků a zkrátit týmy tak, aby byly pružné, odolné a nesnadným cílem. Ale jak hluboká má změna být a čí role zůstává nezastupitelná?

Během posledních několika let stále přibývá případů – některých smutných, většinou bizarních – lidí zamilovaných do umělé inteligence (AI). Jak se tyto nástroje stávají sofistikovanějšími, roste o ně zájem. Takzvaní AI společníci však nadělají více škody než užitku. Upozornila na to nejedna studie.

Umělá inteligence mění způsob, jakým inženýři navrhují, testují a realizují své projekty. Analýza stovek tisíc AI interakcí ukazuje, že některé inženýrské role budou automatizovány, jiné naopak posíleny. Klíčem je adaptace – posílení kritického myšlení, etické reflexe a integrace lidí tam, kde AI nestačí.

Svět se mění. Vysokoškolští studenti ukončují studia a věnují se startupům s umělou inteligencí (AI) a někteří mají strach z budoucnosti. Pokračování ve vzdělávání tak považují za ztracený čas. Mezi ně patří i bývalá studentka MIT Alice Blairová. Dnes řeší v neziskové organizaci Center for AI Safety bezpečnost této technologie.

Ucházení se o zaměstnání se stává kvůli umělé inteligenci (AI) beznadějně frustrujícím procesem. Představte si scénář, kdy se účastníte online pohovoru, ale tazatel na druhé straně není člověk.

Podle nové analýzy americké společnosti PjM zdražují účty za elektřinu zákazníkům v okolí datová centra důležitá pro provoz umělé inteligence (AI).