Podle ukazatelů zatím umělá inteligence (AI) nepřipravuje lidi o práci ve velkém, pokud například nebudeme hledět na velké technologické giganty. Stále častěji však vedoucím manažerům radí nebo přímo rozhoduje, kdo poletí a kdo ne. Někteří šéfové dokonce používají tuto technologii k zastrašování.

V dnešním propojeném světě je komunikace napříč jazyky a přízvuky důležitější než kdy dříve. Díky pokroku v oblasti umělé inteligence (AI) se konverzace stávají transparentnějšími a snazšími bez ohledu na to, s kým je zrovna vedeme a kde se náš protějšek nachází. Má to ale háček – mění se způsob našeho vyjadřování.

Umělá inteligence (AI) má potenciál vyřešit klimatickou krizi, místo toho však slouží k zahlcování sociálních sítí generickými a neautentickými obrázky a jako náhrada terapeutů nebo partnerů a kamarádů. Její uživatelé si neuvědomují, že častým zadáváním hlavně složitých dotazů za sebou zanechávají uhlíkovou stopu.

Američtí vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) měřili mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografie (EEG) uživatelům umělé inteligence (AI) a porovnávali ji s mozkovou aktivitou osob, které tuto technologii nepoužívají. Zjistili, že má vážný dopad na kognitivní zdraví svých uživatelů.

Chris Smith býval skeptikem vůči umělé inteligenci (AI). Nakonec jí ale podlehl více, než je zdrávo. Co začalo nevinným flirtováním, skončilo posedlostí a žádostí „o roku“.

Často slyšíme dilema: „vezme mi AI práci?“ Vědecký článek upozorňuje, že to závisí na tzv. 4 S – Speed (rychlost), Scale (škálovatelnost), Scope (rozsah) a Sophistication (sofistikovanost). Kombinace těchto faktorů určí, zda se AI dokáže stát skutečnou alternativou k lidské práci – nebo jen doplňkem. Současná diskuse, jak ukazují odborníci i startupoví zakladatelé, se soustředí spíš na posílení lidského rozměru než jeho zánik.