Sovětskou družici Kosmos 482 nepotkal hezký osud. V roce 1972 měla podniknout misi k Venuši, místo toho však zůstala na dlouhých 53 let uvězněna na oběžné dráze po selhání motoru. Nyní se vrací zpět na Zemi.

Ruské snahy o militarizaci vesmíru zřejmě utrpěly tvrdou ránu, soudí američtí analytici. Utajovaný satelit Kosmos 2553 prodělal na oběžné dráze technické problémy a jeho současný stav zůstává nejasný. Pokud je pravda, že se Rusko snaží o jadernou protisatelitní zbraň ve vesmíru, je tomuto cíli vzdálenější, než se myslelo.

Americký prezident Donald Trump sní o protivzdušné obraně ve vesmíru Zlatá kopule (Golden Dome). Může mu ho splnit technologická a poradenská firma Booz Allen, která přišla s ambiciózním nápadem likvidovat hrozby sebevražednými družicemi. Ty by měly fungovat jako jeden organismus poháněný umělou inteligencí (AI).

Tajemná družice exploduje. Její osud upozorňuje, že troskami zaneřáděná oběžná dráha Země se stává pomalu, ale jistě nebezpečným místem.

Oběžná dráha Země se může stát nebezpečným místem. Poté, co lidstvo zaneřádilo odpadem planetu, znečišťuje také orbitu. Je to obrovský prostor, avšak smetí v něm rychle přibývá a houstne. 

Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.