Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.

Jedním z mnoha satelitů na oběžné dráze je družice Aqua, provozovaná NASA. Jejím cílem je sbírat údaje o koloběhu vody, ale kromě toho také stíhá pořizovat úžasné fotografie, na kterých si můžeme důkladně prohlédnout různé oblačné útvary.

Vesmírné závody z časů studené války už jsou sice dávno za námi, ale novodobé napětí mezi Ruskem a demokratickým západem se přenáší i do kosmického prostoru. Nejnověji to potvrdil rozruch kolem družice typu Kosmos.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.