Oběžná dráha Země se může stát nebezpečným místem. Poté, co lidstvo zaneřádilo odpadem planetu, znečišťuje také orbitu. Je to obrovský prostor, avšak smetí v něm rychle přibývá a houstne. 

Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.

Ruskou družici Meteor-M, kterou v úterý ráno vynesla do vesmíru nosná raketa Sojuz-2.1b při druhém startu z nového kosmodromu Vostočnyj, se nepodařilo navést na správnou oběžnou dráhu. Téměř třítunová meteorologická družice se podle některých médií již zřítila do Atlantiku.

Vesmírné závody z časů studené války už jsou sice dávno za námi, ale novodobé napětí mezi Ruskem a demokratickým západem se přenáší i do kosmického prostoru. Nejnověji to potvrdil rozruch kolem družice typu Kosmos.

Úlomky ruské sondy spustí na oběžné dráze řetězovou reakci, která postupně likviduje vše, co jí přijde do cesty. Zatímco ve filmu Gravitace vedla taková zápletka k událostem, které potrápily Sandru Bullockovou, v realitě museli podobný průšvih řešit duchapřítomní pozemšťané.

Poslední dobou je na rudé planetě poměrně rušno. V jednom týdnu k ní dorazily hned dvě pozemské družice, ale jejich cena se diametrálně lišila. Zatímco NASA zaparkovala na oběžnou dráhu stroj za 671 milionů dolarů, Indové zvládli totéž za pouhých 74 milionů.