Těžko bychom hledali ikoničtější symbol Austrálie, než jsou klokani. Exotičtí zástupci vačnatců se rozrůznili v mnoho druhů, obsadili celý kontinent a vyvinuli si vlastní způsob pohybu. Kdy se ale vlastně skákání s využitím svalnatých zadních nohou a silného ocasu objevilo? Poskakovali už první "praklokani", nebo se jedná o pozdější evoluční vynález?

Že klokani žijí ve volné přírodě jen v Austrálii? Francouzi z jihozápadního okolí Paříže by s tím nesouhlasili, potkat klokana pro ně není žádné překvapení. A nemusí za nimi ani chodit do zoo, už zhruba čtyřicet let žijí volně v lesíku v okolí městečka Emancé. Staví si zde pelíšky, potravu hledají v místním v podrostu a houštinách. A zima? Ta jim nevadí, ze zoo, odkud v 70. letech utekli, na ni byli zvyklí. 

Ruští vědci dlouhodobým pozorováním klokanů zjistili, že naprostá většina z nich upřednostňuje pro všechny činnosti levou přední tlapku. Jsou tak jediným zvířecím druhem, u něhož celá populace vykazuje stejnou vyhraněnost. U jiných zvířat záleží na individualitě jedince. Informoval o tom deník The Independent.