Přestože je takzvaný Voynichův rukopis starý zřejmě více než půl tisíciletí, je jeho obsah stále tajemstvím. Kniha, která má kořeny zřejmě ve středověké Praze, je pravděpodobně dobovým lékopisem. Její tajemný jazyk se ale dosud nepodařilo nikomu rozluštit. Vědci si proto přizvali na pomoc umělou inteligenci analyzující text. 

I v roce 2018 platí, že nejsilnější počítače světa zdaleka nemají na kapacitu průměrného lidského mozku. Při podobných srovnáních se ovšem "v překladu" ztrácí diametrálně odlišná architektura počítače vůči mozku. Právě to se snaží změnit novinka z laboratoří Massachuttského technologického institutu (MIT) ve formě umělých synapsí. Přinést by mohla zejména miniaturizovaný hardware pro umělé inteligence.

Solární panely všude kolem – od oken, přes střechy domů až po karosérie aut a klidně i oblečení. Právě to možná slibuje novinka z dílny MIT. Zdejším vědcům se totiž podařilo vyvinout solární panel, který je jednak průhledný, a pak také ohebný. Vynález využívající grafenu by mohl být významným krokem k efektivnějšímu využití fotovoltaiky, i k němu se však vážou inherentní problémy této technologie.

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.  

Již popáté za posledních 11 let překonali vědci společnosti IBM rekord v uchování velkého počtu digitálních dat v magnetické pásce. Jejich nové číslo představuje 201 GB na čtvereční palec – to je dvacetkrát více, než kolik dovolují dnešní komerčně dostupné pásky. V budoucnu by se tak mohly objevit pásky, které se sice vejdou malé do lidské dlaně, dovedou však uchovat až 330 TB dat. 

Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování.