Stávají se z nás roboti. Jak být zase člověkem?

MAGAZÍN - Člověk autor: von

Největší problém lidí není v jejich možném nahrazení roboty, ale paradoxně v tom, že se jimi stávají oni sami. Automatizace našich životů už dosáhla bodu, ve kterém ztrácíme schopnost být lidmi, varuje Scott Hartley. Bývalý spolupracovník Facebooku, Googlu ale i bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy proto vypracoval seznam základních činností, které nás mohou před robotizací nás samotných ochránit.

Kde je hranice robotizace člověka? (Ilustrační snímek)

Kde je hranice robotizace člověka? (Ilustrační snímek),zdroj: Profimedia

Aby bylo jasno, věda je krásná a důležitá a uvádí naši existenci do souvislostí. Vědecké bádání odemyká pravdy vesmíru a hodnota titulů STEM (science, technology, engineering and mathematics - věda, technologie, inženýrství a matematika) je nezpochybnitelná. Však s tím, jak lidstvo usiluje o dokonalé ovládnutí strojů, zapomíná na základy toho, co znamená být člověkem.

Neměli bychom se bát technologií, pouze naší náklonnosti ke ztrátě lidskosti. Automatizace není ničím novým a dovoluje nám zabývat se méně rutinními činnostmi. Přesto je schopnost aplikace znalostí ze světa strojů na svět lidí - tedy "měkké dovednosti" (soft skills) - přehlížena. Budoucí profese však budou zaměřené na lidi více, nikoli méně.

Zatímco se učíme měřit a třídit data, musíme se také znovu naučit, jak být lidmi. Zde jsou čtyři lidské činnosti, které mohou v životech nahradit ty mechanické.

  • Tou první je četba, speciálně o dějinách lidstva, byť v podobě beletrie. Přenáší nás do jiných míst a časů a nutí nás vnímat světy, které jsou mimo náš dosah. Ty jedince, které děsí bouřlivé události současného světa, může upokojit vědomí jejich opakování. A ty, kteří upírají své myšlenky do budoucnosti, může znalost minulých pochybení namířit správným směrem.
  • Další takovou činností je manuální tvorba. Zkuste se ponořit do malby za poslechu klasických jazzových melodií. Nebo si pořiďte skicák a sadu pastelek, vydejte se bez mobilu do parku a nakreslete, co vidíte. Hartley se ve snaze odtrhnout se od počítače rozhodl zkonstruovat vlastníma rukama kytaru. Vyžádalo si to přes 100 hodin obrovského soustředění, ale výsledkem je hluboké porozumění a nevýslovné potěšení ze sestavení hudebního nástroje.
  • Ztraceným uměním je rovněž schopnost poslouchat ostatní. Lidé si dnes pletou výlevy na twitteru o 140 znacích s diskusemi. Zběžně prolétnou články na internetu, aby potom mohli říct: "Ano, četl jsem o tom." Tuto praxi může změnit například členství v knižním klubu. Potkáte se zde s lidmi z různých prostředí a budete nuceni zvážit interpretace a názory druhých. Pokuste se do rozhovorů vstupovat s otevřenou myslí, více poslouchat a méně se hádat.
  • Takové otevřenosti nás mohou naučit rozhovory z úplně cizími lidmi. Někdy k jejich navázání stačí něco tak jednoduchého jako úsměv, avšak neplánovaný moment, při němž se vystavíme neznámému, může prověřit naše postoje. Když sedíme v tichosti, posuzujeme druhé a vytváříme si o nich předsudky. Když spolu mluvíme, učíme se otevřenosti tím, že uznáme nepřesnosti v našich soudech.

Jednoho letního večera v Pensylvánii autora tohoto materiálu k sobě na verandu přizval stařík, veterán z druhé světové války. Vzpomínal na to, jak u holiče v Itálii vyměňoval cigarety za ostříhání. Nakonec skončili u válek v Afghánistánu a Iráku a vojenské služby a politiky. Ale místo aby si Hartley nervózně mnul ruce a ignoroval jeho názory, seděl a poslouchal.

Tagy: zahraničí roboti moderní technologie duševní zdraví Spojené státy americké inovace a technologie

Zdroje: ČTK,QUARTZ