Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS letos dosáhl perihelia, tedy bodu nejbližšího k Slunci, a při té příležitosti uvolnil obrovské množství ledu a prachu. Materiál vytvořil mohutné výtrysky, připomínající ohon komety, a dokonce i „anti-ohon“ směřující k naší hvězdě. Násilný proces je natolik intenzivní, že podle astronomů může být povrch jádra posetý vybuchujícími ledovými sopkami.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) má být vyřazena z provozu už za čtyři roky. Teď ale ještě rozhodně nekončí. Naopak. Stanice je mimořádně rušná: poprvé v historii má obsazeno všech osm dokovacích portů, jak oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). 

Neúspěšný start rakety Sojuz MS-28 ze dne 27. listopadu vážně poškodil kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. Rusko tak ztratilo možnost minimálně na několik měsíců posílat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). 

Začátkem měsíce poškodil kosmický odpad návratovou kosmickou loď Šen-čou 20, zakotvenou u vesmírné stanice Tchien-kung. Na palubě zůstala uvězněna tříčlenná posádka, která se původně měla v kapsli vrátit na Zemi 5. listopadu. Kvůli drobným prasklinám v průhledovém okně však musela odletět raketou Šen-čou 21, jež na stanici dopravila náhradníky, zatímco trojice bezpečně přistála v Mongolsku.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uspořádal ve středu ve 21:00 středoevropského času tiskovou konferenci o mezihvězdném objektu 3l/ATLAS a zveřejnil snímky z různých svých systémů. K původu tělesa se přímo nevyjádřila, opakovaně ho ale zmiňovala jako kometu, což znamená, že s umělým původem nepočítá.

Přesně před 25 lety vstoupila na palubu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) první stálá posádka. Američan William Shepherd a ruští kosmonauti Sergej Krikaljov a Jurij Gidzenko tak zahájili nepřetržité osídlení prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Jejich společná mise symbolizovala nebývalou spolupráci dvou někdejších rivalů studené války, která pokračuje i navzdory současnému napětí mezi USA a Ruskem a válce na Ukrajině.