Články s tagem: NASA

Vesmír

Pohyb po Měsíci trénují astronauti v laboratoři pod mořem

NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius. 
Vesmír

Co s lidmi udělá kosmické prostředí? Máme finální výsledky studie dvojčat

O posledním kosmickém letu Scotta Kellyho jste už možná slyšeli - podíval se na palubu Mezinárodní kosmické stanice na 27. března 2015 a pobyl zde do 2. března 2016. Utvořil tak rekord mezi americkými astronauty, jeho mise však skutečné ovoce nese až nyní. Scott byl totiž po celou dobu své mise, stejně jako před ní i po ní, detailně sledován po boku svého bratra - dvojčete. Podařilo se tak poprvé odhalit, jak kosmický prostor působí na nejmenší činitele lidského organismu. 
Vesmír

Nad supernosičem NASA se smráká, šanci možná dostane SpaceX

Jim Bridenstine, ředitel agentury NASA, tento týden americkému senátnímu výboru pro kosmický program sdělil, že agentura by při pilotním letu své lodi Orion mohla namísto své vyvíjené superrakety SLS sáhnout po komerčních nosičích. Ve hře je jak slavná SpaceX miliardáře Elona Muska, tak i její největší konkurent United Launch Alliance (ULA). Ačkoliv je momentálně spojení mise NASA a soukromých nosičů stále nejisté, i samotný náznak podobného rozhodnutí je významnou změnou v postoji NASA vůči své kontroverzní superraketě SLS.
Vesmír

Amerika se vrací do kosmu: SpaceX vypustila první modul pro posádku

Přesně podle plánu odstartovala v sobotu ráno v 8:49 našeho času první mise lodi Crew Dragon, tedy pilotované lodi společnosti SpaceX. Ačkoliv zatím na její palubě letí jen figurína, jedná se o milník pilotované kosmonautiky hned z několika důvodů. Je to poprvé, co soukromý dopravce vypustil vlastní loď navrženou pro lidské lety. A je to také poprvé, co se k nebi vydal nový koncept znovupoužitelné pilotované lodi. Realizace myšlenky podobného typu tu nebyla od éry prvního letu amerického raketoplánu.
Vesmír

Start Falconu Heavy i zánik čínské stanice: Pamatujete si rok 2018 v kosmonautice?

Kosmonautika se v roce 2018 dočkala "přestupného roku" - namísto velkolepých misí pokračoval vývoj nosičů a lodí, jejichž uplatnění se dočkáme až v budoucnu. Ani sondy nenabídly na spektakulární výjevy. Přesto došlo na několik významných milníků, nejednu krizi i start hned tří výrazných automatických misí, které nám v budoucnu přinesou zásadní odhalení o Marsu, asteroidech a Slunci. Připomeňte si strasti a slasti kosmonautiky v roce 2018.
Vesmír

K Marsu poprvé zamířily dvě mikrosondy. Měří sotva pár desítek centimetrů

Ve vědeckofantastickém románu Setkání s Rámou spisovatele Arthura C. Clarkea prolétne sluneční soustavou obří automatizovaná mimozemská sonda velká desítky kilometrů. Budoucnost alespoň pozemských kosmických sond ovšem bude zřejmě přesně opačná. V uplynulém měsíci americká NASA dokončila první fázi mise MarCO, která k Marsu vyslala prozatím nejmenší pár sond v historii. Bude-li úspěšná i druhá fáze – samotný průlet kolem Marsu – automatické mise zítřka se nejspíše budou dále zmenšovat.
Technologie

NASA vyvíjí štít, který by chránil kosmické lodě před radiací

Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.
Vesmír

NASA mění priority: Chce opustit Mezinárodní vesmírnou stanici a cílit na Měsíc

Nejslavnější kosmická agentura světa, americká NASA, zná od tohoto týdne klíčový návrh rozpočtu na rok 2019. A nezůstal v něm kámen na kameni. Jak se poslední rok očekávalo, administrativa prezidenta Donalda Trumpa napíná své síly k Měsíci. To však s minimálním navýšením zdrojů a osekáváním stávajících programů.