Nobelova cena za chemii pro rok 2023 odměňuje objev a vývoj nanočástic tak malých, že velikost určuje jejich vlastnosti.

Technologie, která zlepšuje účinnost léčiv a přispívá k cílenější léčbě rakoviny, stojí za letošní Nobelovou cenou za chemii.

Genialita mnohdy spočívá v jednoduchosti. A právě za geniálně jednoduché řešení konstrukce molekul získali letos Nobelovu cenu za chemii Němec Benjamin List a Američan David W.C. MacMillan. 

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.

Nobelovu cenu za chemii dostala letos trojice evropských vědců Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa. Královská švédská akademie věd ocenila jejich práci na miniaturních strojích o velikosti molekul.