Nobelova cena za chemii udělena tvůrcům geniálního nástroje pro stavbu molekul
6. 10. 2021 – 12:19 | Technologie | Nedd | Diskuze:
Genialita mnohdy spočívá v jednoduchosti. A právě za geniálně jednoduché řešení konstrukce molekul získali letos Nobelovu cenu za chemii Němec Benjamin List a Američan David W.C. MacMillan.
Jejich jména ve středu oznámila Královská švédská akademie věd.
Jak složit molekulu rychle a šetrně
Chemici vytvářejí nové molekuly spojováním malých chemických částí, což bylo mimořádně obtížné. Jednotlivé části do sebe musí přesně zapadat, aby vznikla požadovaná látka.
Benjamin List, který pracuje v Institutu Maxe Plancka, a David W.C. MacMillan z Princetonské univerzity jim tuto práci významně usnadnili. Vyvinuli důmyslný nástroj pro konstrukci molekul, nový typ katalýzy, při kterých se používají urychlovače chemické reakce - katalyzátory.
Před Listovým a MacMillanovým objevem byly známy jen dva typy katalyzátorů: enzymy a kovy. List a MacMillan nezávisle na sobě vyvinuli třetí typ katalýzy – asymetrickou organickou katalýzu, založenou na organických molekulách.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 6, 2021
The 2021 #NobelPrize in Chemistry has been awarded to Benjamin List and David W.C. MacMillan “for the development of asymmetric organocatalysis.” pic.twitter.com/SzTJ2Chtge
Organokatalyzátory dokážou spustit kaskádovou reakci, která katalýzu zrychluje a navíc snižuje množství odpadu.
„Tento koncept katalýzy je neobyčejně jednoduchý důmyslný. Mnoho lidí se divilo, proč to někoho nenapadlo dříve,“ řekl v řeči, během které představitel nové držitele ceny Johan Åqvist, předseda Nobelova výboru pro chemii. Upozornil v ní, že Listova a MacMillanova metoda významně urychluje vývoj nových léčiv a šetří životní prostředí.
Narodí se nový Heyrovský?
Loni dostaly Nobelovu cenu za chemii francouzská mikrobioložka Emanuelle Charpenteriová a americká biochemička Jennifer Doudnaová. Švédští akademici ocenili jejich podíl na vývoji 'genetických nůžek' CRISPR-Cas9, které umožňují editovat geny, a tak upravovat genom (soubor genetických informací organismu).
V roce 1959 Nobelovu cenu za chemii získal Jaroslav Heyrovský za objev polarografie, metody založené na rtuťové kapkové elektrodě, která umožňuje rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků.
Týden Nobelových cen otevřely v pondělí ceny za fyziologii a lékařství. V úterý byla oznámena jména držitelů ceny za fyziku. Ve čtvrtek vyhlásí švédští akademici cenu za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.