Články s tagem: pohyb

Člověk

Přestávka každou hodinu snižuje riziko úmrtí na rakovinu téměř o pětinu, ukazuje rozsáhlá studie

Dlouho platilo jednoduché doporučení, méně sedět a víc se hýbat. Nová rozsáhlá studie z databáze UK Biobank ale ukazuje, že mnohem víc než celkový počet hodin strávených vsedě záleží na tom, jestli se sezení pravidelně přerušuje. Rozdíl v riziku úmrtí na rakovinu mezi nepřetržitým a rozlámaným sezením je přitom podstatně větší, než by se dalo čekat.
Člověk

150 minut pohybu týdně vám srdce nezachrání. Tady je číslo, které ano.

Doporučení 150 minut pohybu týdně zná každý, kdo kdy navštívil lékaře nebo si přečetl zdravotní příručku. Studie publikovaná 19. května 2026 v British Journal of Sports Medicine toto číslo výrazně zpochybňuje: při 150 minutách pohybu týdně riziko kardiovaskulárního onemocnění klesne přibližně o 8 až 9 procent. Smysluplná třicetiprocentní redukce rizika vyžaduje čtyřnásobek — 560 až 610 minut týdně. A záleží přitom nejen na tom, kolik se hýbete, ale také jak jste kondičně vybaveni.
Člověk

Více druhů pohybu, ne víc pohybu: Harvardská studie přepsala to, co jsme si mysleli o cvičení a délce života

Více hodin ve fitku neznamená automaticky delší život. Harvardští vědci sledovali přes 111 000 lidí po dobu třiceti let a zjistili něco nečekaného: klíčem k nižší úmrtnosti není objem cvičení, ale jeho pestrost.
Člověk

10 000 kroků denně je reklamní slogan z roku 1965, ne vědecký cíl. Tři velké studie ukazují, kde skutečně leží hranice

Téměř každý, kdo kdy nosil chytré hodinky nebo fitness náramek, zná cíl: 10 000 kroků denně. Toto číslo je tak hluboce zakořeněno v populární kultuře zdravého životního stylu, že ho miliony lidí považují za medicínsky ověřenou normu. Není. Pochází z japonské marketingové kampaně z roku 1965, kdy výrobce pedometru Yamasa Tokei pojmenoval svůj produkt Manpo-kei — v překladu přibližně „měřič deseti tisíc kroků" — a zvolil číslo, které bylo kulaté, zapamatovatelné a vizuálně připomínalo japonský znak pro chůzi. Vědecké studie o mortalitě od té doby toto číslo soustavně zpochybňují.
Člověk

Artrózou posedlé lékaře nahrazují data, která mění vše, co jste si mysleli

Artróza kolena je nejrozšířenějším kloubním onemocněním na světě a postihuje přibližně 365 milionů lidí. Standardní trajektorie je dobře známá: bolest, rentgen, injekce, fyzioterapie, čekání, výměna kloubu. Ale věda za poslední dekádu obraz artrózy zásadně přepsala — a pokud jste artrózu dostali do hlavy jako nevyhnutelné opotřebení, které vám lékař ukáže na snímku, přečtěte si toto.
Člověk

Stárnutí není jen úpadek. Čtyřletá studie ukázala, že každý centimetr svalové síly navíc mění, jak dobře žijete

Stárnutí se v populárním podání většinou popisuje jako jednosměrný sestup. Svaly ubývají, síla klesá, mobilita se zhoršuje a s ní se horšuje i subjektivní pohoda. Tahle perspektiva je biologicky reálná — ale neúplná. Belgická prospektivní studie sledovala 333 starších dospělých po čtyři roky a odhalila zásadní nuanci: ano, průměrný pokles existuje. Ale lidé, kteří zlepšili fyzickou výkonnost, svalovou sílu nebo svalovou hmotu, vykazovali měřitelné zlepšení kvality života. A to nezávisle na věku.
Člověk

Nejjednodušší biohack? 1 000 kroků po jídle a vaše tělo reaguje jinak

Může být deset až patnáct minut chůze po jídle účinnější než jedna dlouhá ranní procházka? Rostoucí počet studií naznačuje, že ano. Výzkumy ukazují, že krátké procházky bezprostředně po jídle významně snižují výkyvy krevního cukru, zlepšují 24hodinovou glykemickou kontrolu a mohou pomáhat i lidem bez diabetu. Klíčem není intenzita, ale načasování.
Člověk

Když nestačí jen chodit: proměnlivý trénink jako recept na zdravé stárnutí

Nová studie publikovaná v odborném časopise BMJ Medicine ukazuje, že nejde jen o to, jak moc se hýbete, ale také jak různorodé typy pohybu pravidelně zařazujete. Podle dat z dlouhodobého pozorování více než 111 000 lidí, kteří sledovali své cvičební návyky po více než 30 let, měli lidé s nejširší škálou fyzických aktivit o 19 % nižší riziko předčasné smrti než ti, kteří se drželi jen jednoho typu cvičení — a to i při stejné celkové délce cvičení týdně. Tento průlom pomáhá vysvětlit, proč různé pohybové režimy prospívají zdraví mnohem víc než monotónní rutina, a otevírá otázku, jak by měl vypadat ideální plán pro dlouhý život.