Na nevěrníky se zřejmě zlobíme bezdůvodně, jak ukazují nejnovější průzkumy. Sklony k promiskuitě jsou totiž nejspíš vrozené, takže na vině je DNA. Pravda, vědci to trochu mírní a říkají, že sexuální chování není jen otázkou genů a svou roli hrají také další faktory, třeba biologický, psychologický nebo také kulturní a náboženský. 

Stojíme na počátku nové, vzrušující éry dobývání vesmíru, kdy hlavní otěže pomalu převezmou soukromé společnosti. Rychlý rozvoj a úspěchy SpaceX či United Launch Alliance ukazují, jak efektivní může být kosmický program, pokud zbaven byrokratických obstrukcí a inženýři nejsou odkázáni na politiky řídící se pouze výzkumy veřejného mínění. V porovnání s překotně se rozvíjejícím soukromým sektorem to vypadá, že americká agentura NASA v současnosti ztrácí dech. Nemluvě o potížích ruského Roskosmosu. 

Ztráta čichu může za to, že se v naší společnosti udržela monogamie, tvrdí australský antropolog Michael Stoddart. V průběhu evoluce člověk podle něj přestal vnímat feromony jiných lidí. Kdyby se tak nestalo, monogamie by se nejspíš neměla šanci.