Matematicky vzato, cestovat časem je možné, aniž bychom změnili chod dějin. Naznačuje to teorie talentovaného fyzika, která vyvolala pozornost ve vědeckém světě.

Čím dále do kosmických dálav vidíme, tím hůře se srovnáváme s jednou věcí, která teleskopům stále uniká – pozorování (ne)aktivity mimozemských civilizací. Ačkoliv jsou samozřejmě naše pozorovací schopnosti nedokonalé, starší teze předpokládaly, že by přesto čas od času v čočkách měly uvíznout aktivity inteligentních bytostí, které si ke svým potřebám přestavují celý hvězdný systém. Nyní se objevila nová teze, podle níž bychom se možná měli zaměřit na podezřele se pohybující hvězdy - a nacházet tak snad supercivilizace, které se k hvězdám chovají stejně jako my ke zdrojům energií na Zemi.

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále se podílí na vědeckém životě - teprve dva měsíce po jeho smrti totiž vyšla jeho (zatím) poslední studie. Po téměř 20 letech se v ní snažil rozlousknout paradox multivesmíru (multiversa) plynoucí z jeho vlastního staršího zjištění. A zdá se, že při tom Hawking možná zkrotil tezi o tom, že multiversum je nekonečné. 

Když na konferenci cestovatelů v čase nikdo nedorazil, znamená to, že cestovat čase nelze? A 'spolkne-li' něco černá díra, je to navždy ztraceno? Stephen Hawking dokázal složité otázky fyziky vysvětlit tak, že ho chápali i laici. 

Význam geniálního fyzika Stephena Hawkinga nelze vměstnat do krátkého nekrologu. V následujícím třídílném seriálu vám proto přineseme bližší pohled na jeho práce, které z něj udělaly jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti. 

Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve středu ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání.