Pojem umělé inteligence je většinou skloňován v souvislosti s počítačovým softwarem. Nově vyvíjená nápodoba mozkové synapse však slibuje k inteligentnímu učení dokopat i samotnou architekturu hardwaru. Seznamte se s memristory, respektive s novým způsobem, jak počítače využívají paměť.

Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.

Spisovatel Isaac Asimov už v roce 1942 ve svých povídkách o robotech definoval tři zákony robotiky. O více než sedmdsát let později začíná být jasné, že nějaká pravidla opravdu budou potřeba, protože výzkum a vývoj umělé inteligence postupuje kupředu mílovými kroky.

Začneme zeširoka: představte si království, kde se v nouzi nejvyšší král rozhodl najmout rádce. Zařekl se ale, že to musí být ta nejmoudřejší osoba v celém království. Poddaní k němu přivedli hned tři mudrce.

Už to nepotrvá dlouho a počítače budou umět uvažovat jako člověk. Profesor Geoff Hinton slibuje, že je to naučí během deseti let. Pro pro společnost Google pracuje na novém typu algoritmu, který to umožní. Původním záměrem, vedoucím k jeho vzniku, bylo vylepšení automatických překladačů, které nyní fungují příliš strojově, protože počítače neumí rozpoznat smysl textu. A právě to se změní. Vedlejším efektem pak bude třeba to, že s vámi umělá inteligence bude umět flirtovat. 

Novozélandská společnost Touchpoint vyrobí nejnaštvanějšího robota na světě. Bát se ho však nemusíte, říkají odborníci. Zato hodní roboti prý představují větší riziko.