Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů. 

Máme se umělé inteligence bát, připraví nás o místa, nebo nás dokonce zotročí? Umělou inteligencí je ve své podstatě i kalkulačka či textový editor. O sestrojení něčeho, co lze skutečně s hrdostí nazývat "umělá inteligence" a mělo by se skutečně schopnostmi a "uvažováním" přiblížit člověku, se odborníci snaží již více než 60 let.

Má 182 centimetrů a váží těsně přes metrák - japonský android HRP-5P slibuje jednou ulevit dělníkům, kteří musejí přenášet či montovat těžký náklad v rizikovém prostředí. Neslyšíme však něco podobného již po několikáté? Není hon za automatizací jenom dalším populárním "strašením" koncem současného světa? HRP-5P připomíná, proč je automatizace tak pomalá, jako i neodvratná.

Přestože je takzvaný Voynichův rukopis starý zřejmě více než půl tisíciletí, je jeho obsah stále tajemstvím. Kniha, která má kořeny zřejmě ve středověké Praze, je pravděpodobně dobovým lékopisem. Její tajemný jazyk se ale dosud nepodařilo nikomu rozluštit. Vědci si proto přizvali na pomoc umělou inteligenci analyzující text. 

Co si slibujete od příchodu umělé inteligence? Kromě pesimistické představy o nadvládě strojů a konci lidského druhu se nabízí bezpočet optimistických scénářů, jak mohou lidé stroje využít ku svému prospěchu. Jednu z možností naznačuje i studie, podle které nová strojová inteligence úspěšně identifikovala mozkové vzorce naznačující sebevražedné myšlenky. Je na obzoru stroj, který bude umět sebevraždám předcházet?

Stále častěji končí debata umělých inteligencí výrazy, jimž lidé přestávají rozumět - nejnověji se tak stalo v pokusu dvou konverzujících botů společnosti Facebook. Může jít také o náhodu, odborníci se však přiklánějí k tomu, že jde spíše o projevy překvapivého a rostoucího chápání neuronových sítí lidské řeči. Mohlo by to strojům jak konečně dodat "duši" blízkou člověku, tak i změnit chápání lingvistiky.