S příchodem něčeho nového zažíváme vlnu nadšení a očekávání. Tohle opojení postupně vyprchá a nakonec čelíme vystřízlivění. Přesně takhle lze popsat vnímání umělé inteligence (AI) alespoň u americké populace. Převládá tam názor, že tato technologie zničí kreativní myšlení, vztahy a pracovní trh.

„Zdravím tě, dítě moje. Budoucnost je v milosrdných božích rukou. Důvěřuješ božskému plánu?“ Tohle nejsou slova kněze u zpovědi, ale chatbota. Miliony uživatelů po celém světě se obrací se zpověďmi na umělou inteligenci (AI). Podle některých věřících je technologie klíčem k přivedení „ztracených oveček“ do stáda.

Technologičtí giganti prezentují umělou inteligenci (AI) jako řešení všech našich problémů a zároveň varují před apokalypsou, aby zdůraznili její ohromující potenciál. Odborníci ale silná prohlášení těchto korporátů, jejichž jediným cílem je ziskovost, usměrňují. Revoluční technologii stále častěji označují za nafouklou bublinu. Zisky totiž zaostávají za výdaji. Chatboti navíc hloupnou. A to je větší problém, než by se mohlo zdát.

Během posledních několika let stále přibývá případů – některých smutných, většinou bizarních – lidí zamilovaných do umělé inteligence (AI). Jak se tyto nástroje stávají sofistikovanějšími, roste o ně zájem. Takzvaní AI společníci však nadělají více škody než užitku. Upozornila na to nejedna studie.

Dětské hračky ožívají jako v nějakém hororu. Nejsou však posedlé zlým duchem, zabudována v nich je umělá inteligence (AI). Tento fenomén je ovšem nebezpečný pro zdravý vývoj dětí. Obavy panují i o soukromí.

Svět se mění. Vysokoškolští studenti ukončují studia a věnují se startupům s umělou inteligencí (AI) a někteří mají strach z budoucnosti. Pokračování ve vzdělávání tak považují za ztracený čas. Mezi ně patří i bývalá studentka MIT Alice Blairová. Dnes řeší v neziskové organizaci Center for AI Safety bezpečnost této technologie.