Američtí vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) měřili mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografie (EEG) uživatelům umělé inteligence (AI) a porovnávali ji s mozkovou aktivitou osob, které tuto technologii nepoužívají. Zjistili, že má vážný dopad na kognitivní zdraví svých uživatelů.

Teprve devatenáctiletý Teddy Warner se vždy zajímal o robotiku. Jeho rodina podnikala v tomto odvětví a on sám dnes buduje svou vlastní firmu Intempus, která si klade za cíl přijít na trh s roboty schopnými napodobovat fyziologické projevy emocí, jako je srdeční frekvence, tělesná teplota a pocení.

Umělá inteligence (AI) je využívaná lidmi ve volném čase i při práci a ve velkém ji zavádí do svých procesů firmy ve všech odvětvích. Tato technologie totiž podle technologických gigantů jako OpenAI nebo Google ušetří mnoho času, zvyšuje produktivitu a je cestou k úspěšnějšímu podnikání. Ne podle této studie.

Stále více mladých lidí na Tchaj-wanu a v Číně řeší duševní problémy spíše s umělou inteligencí (AI) než s lidskými odborníky. Na ně totiž nemají peníze ani čas. Experti varují, že tato technologie nedokáže plně nahradit služby kvalifikovaného psychologa či psychoterapeuta, jenž má navíc empatii a vyjadřuje nějaké emoce.

Umělá inteligence (AI) se rychle dostala na masový trh ke spotřebitelům a doslova se po ní vrhly firmy snad v každém odvětví. Pro lakomé šéfy je tato technologie příslibem pro zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a snížení nákladů, pro obyčejné smrtelníky hrozbou, že skončí na úřadu práce. Nejvíce ohroženy jsou přitom ženy.

Člověk je nejpokročilejší inteligencí na Zemi. Co kdyby se jí ale stala ona sama? Možná to zní jako šílená fikce, ale autor zaměřený na futurismus Topher L. McDougal ve své nové knize nastínil myšlenku planetárního mozku poháněného umělou inteligencí (AI), který by řídil osud celé planety.