Články s tagem: zvířata a příroda

Příroda

Biologové odhalili, čím se živí hlubokomořské chobotnice

Od vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem už uběhlo pěkných pár let, mořské hlubiny ale pořád zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi. To platí i pro jejich obyvatele. O biologii řady z nich nevíme ani co by se za nehet vešlo a každá výprava pod mořskou hladinu slibuje nové významné objevy. Nejnověji se vědcům podařilo zdokumentovat, jaká také může být strava hlubokomořských chobotnic. Jen tak mimochodem navíc projasnili strukturu potravních vztahů v hlubokém oceánu.
Technologie

Vědci vědí, jak získat 'nekonečný' zdroj energie. Okopírovali to od stromů

První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie. 
Příroda

Vznikl nakonec život přece jen u 'černých kuřáků'?

S objevy týkajícími se prvních organismů na Zemi se v poslední době roztrhl pytel. Hon za stále staršími fosiliemi ovšem trochu zastírá fakt, že ani po více než 200 letech nemáme zcela jasno jakým způsobem a za jakých podmínek život vznikl.
Příroda

Poslední mamuti byli genetické trosky

Třebaže se tomu nechce věřit, poslední mamuti srstnatí vymřeli až před 4000, možná dokonce jen 3700 lety. Jejich pozdní populace se už dávno neproháněly stepí a tundrou Eurasie. Přežívaly zcela izolovaně na ostrovech při severním a východním pobřeží Sibiře. 
Příroda

Budeme přepisovat učebnice? Život možná vznikl před více než čtyřmi miliardami let

Obývají živé organismy povrch Země daleko déle, než se soudilo? Většina vědců sdílí názor, že pozemský život vznikl krátce po konci bouřlivých událostí provázejících vznik naší planety. Úplně první formy života, jak ho známe, by tedy na svém kontě mohly mít zhruba 3,8 miliardy let a jejich pozůstatky bychom se zdravou dávkou realismu mohli čekat ve vrstvách o pár desítek až stovek milionů let mladších.
Příroda

Podivuhodná obrana: 'Rybí gekon' v sebeobraně odhazuje šupiny

Madagaskar, čtvrtý největší ostrov na světě, se rozkládá u jihovýchodního pobřeží Afriky. Z geografického hlediska sice není tak rozlehlý, abychom o něm mohli mluvit jako o samostatném kontinentu, z hlediska místní fauny a flóry si ale označení "osmý světadíl" nepochybně zaslouží. 
Magazín

Den, kdy svět poznal Dolly. Ovci, která změnila pohled na klonování

Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.
Příroda

Panenská příroda? Své stopy člověk zanechal i na nejhlubším místě na planetě

"Hlubiny oceánu jsou poslední hranicí," můžeme se obvykle dočíst v popularizačních knihách o mořské biologii, nebo doslechnout v dokumentárních seriálech. Obvykle následuje pasáž o tom, že jsou zmapovány hůře než povrch Marsu. Slabá probádanost ovšem nutně nemusí znamenat nedotčenost. Až příliš jasně se o tom přesvědčili britští členové nedávné pacifické oceánologické expedice – ti totiž nalezli nebezpečné chemikálie i v organismech ze samotného dna oceánských příkopů.