Úsměv v tramvaji, krátký rozhovor s prodavačem nebo jen přikývnutí na pozdrav. Tyto zdánlivě bezvýznamné interakce s cizími lidmi mohou mít hlubší vliv na naše duševní zdraví, náladu i vztah ke společnosti, než jsme si dosud mysleli. Nová studie ukazuje, že psychologická štědrost v každodenních situacích přináší konkrétní benefity – nejen pro ostatní, ale i pro nás samotné.

Elon Musk představil nový plán, který nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jeho firma SpaceX má v úmyslu pomocí tisíců znovupoužitelných raket Starship přepravit milion lidí a milion tun materiálu na Mars, kde má během několika desetiletí vyrůst soběstačné lidské město. Kritici varují, že jde o technický i logistický sen — ale Musk je přesvědčen, že lidstvo si musí vybudovat zálohu mimo Zemi.

Vědci zkoumají podivnou lebku náhodou objevenou na severu Argentiny dělníky při pokládání potrubí pro pitnou vodu. Má tvar připomínající mimozemšťany z legendárního filmu Mars útočí! (Mars Attack!) z roku 1996. Ve skutečnosti však nemusíme po vysvětlení jejího původu pátrat ve hvězdách.

Neurodegenerativním onemocněním, jako je třeba Alzheimerova choroba, trpí po celém světě více než 55 milionů lidí. Většinou způsobuje postupnou ztrátu paměti, což snižuje kvalitu a důstojnost lidského života. Vědci z Case Western Reserve University v americkém Ohiu však přišli na způsob, jak průběh choroby zvrátit. 

Myšlenka přenést lidské vědomí do počítače fascinuje vědce i futuristy po desetiletí. Filmy a romány nám slibují digitální nesmrtelnost, ale co na to říká skutečná věda? Neurovědec Michael S. A. Graziano tvrdí, že nahrát lidskou mysl do stroje je teoreticky možné – ale nesmírně složité. Zatím nevíme přesně, co vlastně mysl je.

Mezi lety 1946 a 1958 provedly Spojené státy desítky jaderných testů na odlehlých Marshallových ostrovech. Nová analýza ukazuje, že dopady těchto výbuchů jsou ještě vážnější, než se dříve předpokládalo. Některé ostrovy jsou radioaktivně zamořené více než lokality v Černobylu či Fukušimě.