Co se děje na Slunci? Polární záře naznačují, že erupce na naší hvězdě sílí

6. 11. 2023 – 23:06 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Co se děje na Slunci? Polární záře naznačují, že erupce na naší hvězdě sílí
Erupce v koróně Slunce doprovázená výronem hmoty. | zdroj: Profimedia

Slunce udivuje výbušnou aktivitou. Je vyšší, než vědci předpovídali. Jejím projevem jsou úchvatné polární záře, které jsme letos v Česku mohli vidět už třikrát. Sluneční bouře však nemusí končit estetickým úkazem v zemské atmosféře, mohou pro nás mít vážné důsledky.

Naše životadárná hvězda, která se ze Země jeví jako nudná koule líně se sunoucí po obloze, je ve skutečnosti vybuchující objekt chrlící do vesmíru hmotu i nabité částice.

Rozbouřená hvězda

V posledních týdnech a měsících je Slunce mimořádně bouřlivé. Před několika dny se z něj odtrhlo velké magnetické vlákno, upozorňuje magazín Space. A jak můžete vidět na následujícím snímku, vytvořilo obrovskou ohnivou rokli širokou 10 000 kilometrů a desetkrát delší.

QikSACDCr4wHWVmuE7HSh6-1200-80 Průběh silné erupce, kterou Slunce spustilo ve své jihovýchodní oblasti přivrácené k Zemi. Výron vytvořil ogigantickou rokli. | zdroj: kredit-NASA/SDO/Helioviewer.org

Astrofyzici varují, že bouře na Slunci mohou v příštích měsících způsobit problémy na Zemi i na její oběžné dráze. Jsou schopny poškodit transformátory v elektrických sítích, což by mělo za následek obrovské a rozsáhlé výpadky proudu trvající týdny a měsíce. Mohly by také vést k trvalému poškození satelitů, na které se všichni spoléháme při navigaci.

Zatím se erupce na naší hvězdě až na výjimky projevují jen jako polární záře a vytvářejí na obloze harmonickou souhru měnících se tvarů a barev.

Za tímto jevem jsou částice slunečního větru (plazma s nabitými částicemi), které magnetický štít Země neodrazí a které proniknou atmosféry. V ní narážejí na molekuly vzduchu a při tom uvolňují energii ve formě záření.

Dorazí další polární záře

Tento úkaz je obvykle pozorovatelný v polárních oblastech, ve středních zeměpisných šířkách bývá mimořádně vzácný, protože magnetické pole Země, se kterým se sluneční vítr střetává, slábne se vzdáleností od pólů. Letos však polární záře byla v Česku k vidění už třikrát, poprvé koncem února, poté v dubnu a nejnověji v noci na první listopadové pondělí.

Tentokrát, jak upozorňuje Český hydrometeorologický ústav, byla polární záře viditelná zejména na Vysočině a na jižní Moravě. Vyvolal ji oblak plazmatu, který Slunce vyvrhlo do okolního prostoru v pátek. Nabité částice dorazily v neděli k Zemi a rozbouřily její magnetosféru.

Vzhledem ke stoupající aktivitě Slunce se přitom dá předpokládat, že brzy spatříme další polární záře.

Slunce opakovaně prochází cykly, během nichž se jeho aktivita pravidelně zvyšuje a snižuje. Na vrcholu cyklu (sluneční maximum) pozorujeme na slunečním povrchu víc skvrn, záření i erupcí.

Jeden cyklus trvá 11 let. Ten současný, označovaný jako 25., začal v roce 2019. Na vrcholu cyklu, tedy na vrcholu aktivity, který zpravidla nastává po 5,5 letech, by mělo být Slunce v roce 2025. Nyní máme za sebou jen čtyři roky cyklu a vědci jsou překvapeni.

PZcW4hend7Z5Zsx8e5dtSF Graf ukazující počet slunečních skvrn v jednotlivých měsících (modrá čára) v porovnání s předpovídaným počtem slunečních skvrn z původní předpovědi NOAA na rok 2019 (červená čára). Počet pozorovaných slunečních skvrn je zjevně mnohem vyšší, než se očekávalo. | zdroj: kredit-NOAA/ISES

Ve srovnání s 24. slunečním cyklem jsme zaznamenali mnohem víc slunečních skvrn, geomagnetických bouří a polárních září v nižších zeměpisných šířkách, upozorňuje časopis Live Science.

Slunce se předpověďmi expertů zjevně neřídí.

Centrum pro předpověď kosmického počasí amerického Národního úřadu pro atmosféru a oceán (NOAA) už upozornilo, že sluneční aktivita narůstá rychleji, než očekávalo. Sluneční maximum proto patrně nastane před koncem roku 2024. 

„Nynější blízké sluneční maximum představuje zvýšené nebezpečí pro kritické technologie a služby,“ varuje NOAA ve své aktualizované předpovědi.

Zdroje:

Nejnovější články