Zdražují energie, auta, potraviny... a také cigarety. U nich je důvodem zvyšujících se cen zejména spotřební daň, která se téměř každý rok zvyšuje. Leckoho proto může k odchodu od nikotinu přimět nejen starost o zdraví, ale i finance.

Finančně se takový krok vyplatí. To si každý dokáže spočítat. Jaký však od něj můžeme očekávat zdravotní benefit? Odpověď na tuto otázku dává vědecká studie expertů z University College London a Cancer Genome Project, kteří zkoumali regeneraci plic kuřáků poté, co se s nikotinem rozloučili. Své výsledky zveřejnili v magazínu Nature.

Buňky se zotavují...

Selský rozum by napovídal, že jakmile člověk přestane kouřit, tělo bude pokračovat v tak poškozeném stavu, v jakém je jeho majitel zanechal. Realita je ale složitější – problém s absencí nikotinu může některé pocity zhoršovat, jiné zlepšovat. Napravení kuřáci se nicméně shodují, že se jim líp dýchá.

Hromadění celkových problémů během kouření je zjevné. Lidský organismus oslabený následkem kouření se jako mávnutím kouzelného proutku do stavu před první cigaretou nevrátí.

Vědecký tým biologa Keniči Jošidy však překvapivě zjistil, že pro některé buňky to platit nemusí. Napraveným kuřákům se obnovuje funkce zasažených, ale nepoškozených buněk průdušnic. Výzkumníci to zjistili detailní analýzou genomu 632 kolonií buněk průdušnic získaných od šestnácti lidí.

Výsledky od bývalých kuřáků byly na zdravé buňky průdušnic výrazně bohatší než výsledky současných kuřáků. To znamená, že minimálně část tkáně průdušnic se u bývalých kuřáků obnovuje.

Přesný mechanismus této obnovy není znám. Patrně se však během kouření činnost některých buněk utlumí. Poté, co kuřák svého zvyku zanechá, opět obnoví buňky činnost a vedou k vyšší aktivitě průdušnic a celkové funkci dýchacích cest.

Ruku v ruce s tím jdou nejspíš i další jevy během odvykání, včetně obnovy aktivity buněk čistících plíce, které kouření rovněž utlumuje. Také proto lidé, kteří přestanou kouřit, často zpočátku vykašlávají hlen ve větším množství než aktivní kuřáci.

... genové mutace zůstávají

Na potvrzení zmíněného mechanismu však musí odpovědět až studie budoucí. Stejně tak bude zajímavé ověřit, zda je úměrně podobné poškození, anebo regenerace průdušnic podobné také u jiných forem kouření. Nakolik je tento jev sledovatelný (byť nejspíše v menší míře) u elektronických cigaret, ohřívaného tabáku anebo třeba kouření marihuany, ale aktuální studie také zatím neodpovídá.

Lze prozatím usuzovat na to, že uživatelé těchto produktů mají rizika nižší, protože inhalují relativně méně karcinogenů, anebo zkrátka kouří menší počet analogů cigaret než silní kuřáci tradičního hořícího tabáku. Zatím to však netesejme do kamene.

Vědecké týmy ovšem také na to časem nepochybně najdou odpovědi. Vytrvalost kuřáků je pověstná a síla nikotinu mnohdy až nadlidská, proto vědci studující poškození dýchacích cest v dohledné době určitě hlady neumřou.

A pokud kuřák zajásal nad regenerovanými buňkami, výzkum má pro něj také pesimistické sdělení: Jedním ze zjištění je obrovské množství nových genových mutací u buněk kuřáků, což se dalo očekávat. Víc jak šedesát karcinogenů, které jsou přítomné v cigaretovém kouři, poškozuje DNA exponovaných buněk, a to vede k jejich mutacím. (O tom, nakolik se riziko rakoviny zvyšuje s věkem, jsme na Neddu psali tady.)