Tým odborníků infikoval geneticky upravené myši s lidským ACE2 receptorem (běžné myši se totiž tímto virem nenakazily) vysokými dávkami koronaviru SARS-Cov-2, který v roce 2019 způsobil globální pandemii nemoci covid-19.

Nejprve potomci, až pak infekce

Po nákaze si experti u samců všimli zánětlivého poškození varlat a poklesu kvality spermií. Čtyři týdny po prodělání nemoci, kdy už nebyli infekční, je nechali spářit se zdravými samicemi a sledovali chování jejich potomků.

Mláďata infikovaných samců, zejména samičky, vykazovala více úzkostné chování a citlivější reakce na stres, překvapilo odborníky. V testech se například více vyhýbala otevřeným prostorům.

Všechny odlišnosti v chování u potomstva musely pocházet od otců, kteří prodělali nemoc covid-19.

„Zjistili jsme, že výslední potomci vykazovali úzkostnější chování ve srovnání s potomky neinfikovaných otců,“ potvrdila hlavní autorka studie Elizabeth Kleemanová.

Podle autorů výzkumu virus změnil RNA molekuly ve spermiích regulujících genovou expresi potomka. Jinými slovy, děje se tak na základě epigenetické dědičnosti a pozměněného vývoje mozku.

U mláďat od nakažených samců totiž vědci zaznamenali změny v aktivitě genů v oblasti hipokampu. Ta hraje zásadní roli při regulaci emocí a úzkosti.

Nic nelze říci s jistotou

Tým výsledky potvrdil tím, že RNA postižených spermií vstříkl do zdravých vajíček a pozoroval u mláďat podobné projevy úzkosti. Přesto upozorňuje, že co funguje u myší, nemusí fungovat u lidí. Budou zapotřebí další studie pro potvrzení.

Pokud by to ovšem byla pravda, znamenalo by to, že covid-19 má mnohem závažnější důsledky pro veřejné zdraví, než jsme si mysleli.