Curiosity slaví marsovské výročí

24. 6. 2014 – 18:00 | autor: Lukáš Grygar | komentáře:

Curiosity slaví marsovské výročí
Selfie z Marsu, složená z fotografií kamery na jednom z ramen sondy | zdroj: NASA

A jak lépe tohle kulaté, mimozemské výročí oslavit, než pořádnou robotickou selfie? Ostatně, co jiného vám na opuštěné planetě zbývá...

Šestého srpna to budou dva roky od jednoho z největších lidských úspěchů: přistání sondy Curiosity, pojízdné kosmické laboratoře o rozměrech menšího SUV, na povrchu Marsu. Už dnes ale Curiosity slaví jiné výročí – svůj první marsovský rok.

Marsu trvá oběh kolem Slunce 687 pozemských dní, takže jeden tamní rok má délku necelých dvou našich. Co všechno během té doby vozítko stihlo? Není toho vůbec málo!

Stopy na Marsu Stopy sondy Curiosity na Marsu | zdroj: NASA

Za prvé už cestou k planetě měřilo úrovně nebezpečné radiace, se kterými bude nutné počítat v případě pilotované mise. Na povrchu se pak kromě vrtání do kamene laserem a následných minerálních rozborů věnovalo také měření marsovské atmosféry nebo fotografování nebe, kde se mu mimo jiného podařilo zachytit přechod měsíce Phobos přes sluneční kotouč!

Zatmění slunce planetkou Phobos Zatmění slunce planetkou Phobos | zdroj: JPL

To nejlepší ale Curiosity teprve čeká a tak je jedině dobře, že si ze Země přivezlo celou kopu různých vědeckých přístrojů. Právě rozměry a váha Curiosity vedly k potřebě vozítko na Mars oproti předchozím sondám, které přistávaly natvrdo pouze s padákem, doslova posadit. Inženýři NASA přišli s originálním a setsakra odvážným řešením: tryskovou plošinou a posléze jeřábem, který z ní vozítko snesl měkce na povrch rudé planety.

Vzhledem k tomu, že k Marsu letí rádiové signály ze Země celých třináct minut (a dalších třináct minut se čeká na odpověď), musel celý výše uvedený proces proběhnout automaticky. Co všechno se mohlo pokazit? Například trysková plošina nemusela po odpojení Curiosity vystřelit do bezpečné vzdálenosti a spadnout místo toho přímo na vozítko – a to byl jen jeden z celé záplavy průšvihů, kterým se musel složitý, předem naprogramovaný manévr vyhnout.

Tenhle neuvěřitelný soulad techniky a lidského snažení si můžete připomenout na skvělém videu, kde je počítačem vymodelované přistání prostříháno skutečnými záběry z řídícího střediska. Bez obalu přiznáváme, že nás moment, kdy se životní úsilí zúčastněných týmů překlopí do výbuchu radosti, dodnes dojímá:

Momentálně je Curiosity na cestě k Aeolis Mons, přes pět kilometrů vysoké hoře, které se neformálně říká Mount Sharp (podle profesora Roberta Sharpa, odborníka na geologii Země i Marsu). Geologicky rozvrstené úpatí hory by mělo nabídnout celou řadu příležitostí dozvědět se více nejenom o složení tamní půdy, ale o historii celého Marsu.

Zarputilému vozítku máváme a do dalších marsovských let mu přejeme štěstí, zdravé baterky a hlavně co možná nejvíc fascinujících objevů z planety, na kterou se lidstvo pozvolna chystá vydat...

Zdroje:

Nejnovější články