Školy v Česku se otevírají. Ve středu se do lavic vrací žáci prvních a druhých tříd, malotřídek a speciálních škol. Roušky budou povinné. Nepanuje však shoda v tom, v jakém rozsahu na koronavirus testovat žáky.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v neděli v ČT řekl, že nedoporučí plošně testovat žáky, zatímco u učitelů si takový postup "dokáže představit". Jeho předchůdce Roman Prymula ve stejné době v televizi Prima vyslovil názor, že testováni by měli být důsledně učitelé i děti. 

Lékařský výzkum se přiklání k Prymulově stanovisku. Ze závěru studie Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu vyplývá, že testovány by v první řadě měly být děti.

Studie dospěla k poznatku, že děti mohou hrát v šíření koronaviru SARS-CoV-2 významnou roli, protože virová nálož v jejich tělech bývá větší než u dospělých (učitelů).

Tiše a nenápadně

Výzkumníci se zaměřili na studium množství koronaviru v organismu 49 dětí. Ukázalo se, že infikované děti mají v dýchacích cestách výrazně vyšší hladinu viru než hospitalizovaní dospělí na jednotce intenzivní péče určené pro léčbu covidu.

"Množství viru, které jsme u dětí všech věkových kategorií nalezli, mě překvapilo," sdělil k výsledkům výzkumu jeho vedoucí Lael Yonker. "Virová nálož byla znatelně vyšší než u dospělých hospitalizovaných pacientů. Většina těchto dětí se přitom pohybovala volně, protože byla bez příznaků (nemoci covid-19)," upozornil lékař.

Bezpříznakové nebo pouze mírné průběhy nemoci covid-19 na jedné straně mohou do určité míry snižovat přenosnost nákazy, protože infekční lidé kolem sebe nešíří kašlem kapénky s částečkami viru. Na druhé straně, velké množství virové nálože dává také vyšší šanci na přenos.

Absence příznaků nemoci rovněž zvyšuje možnost, že dítě nakazí více jedinců, protože nemá omezen pohyb, ani se od něj nestraní další lidé. Koronavirus se tak šíří potichu, nenápadně, ale jistě.

Roušky, dezinfekce, testy

Vědci v závěru studie publikované v The Journal of Pediatrics doporučují důsledně vymáhat protiepidemická opatření včetně roušek, dezinfekce a také – testování žáků.

"Naše studie poskytuje politickým představitelům fakta k tomu, aby mohli co nejlépe rozhodovat o školách a dalších institucích, které slouží dětem. Je z ní patrné, že děti jsou možným zdrojem šíření viru, a to by mělo být zohledněno při plánování provozu škol," řekl ke studii imunolog Alessio Fasano, jeden z jejích autorů a varoval: "Pokud jsou školy otevřeny bez nezbytných preventivních opatření, je pravděpodobné, že v pandemii budou hrát děti jednu z hlavních rolí."

Česká vláda během první vlny covidu nařídila 11. března uzavřít všechny školy. Do konce školního roku jejich provoz už plně obnoven nebyl, docházka zůstala omezena. 

V plném počtu tak školáci do tříd zamířili skoro po šesti měsících v září – na nátlak premiéra Andreje Babiše bez roušek. A také bez pravidelných testů.

Už počátkem října však byly školy zavřeny, protože počet učitelů, kteří onemocněli covidem, rychle stoupal. V provozu zůstaly pouze mateřské školy a krizové školy, kam dochází děti zdravotníků, hasičů či policistů.

Zápletka toho, jak se šíří nový koronavirus populací, každopádně není zcela vyjasněna, což nabádá k opatrnosti.