Vyplývá to z obsáhlé studie, kterou vypracoval britský úřad pro dohled nad školstvím Ofsted a která může být poučná také pro Česko.

Úřad v ní shrnul poznatky z pěti zpráv vypracovaných na základě poznatků z devíti stovek návštěv vykonaných letos ve školských zařízeních a sociálních institucích v Anglii.

Vyplývá z nich, že mezi dětmi, které následky karanténních opatření zasáhly nejsilněji, byly ty na začátku vzdělávací dráhy, jejichž rodiče pracují. "Děti čelily dvojí pohromě, jakou představoval nedostatek času s vrstevníky i málo času stráveného s rodiči," cituje agentura AP hlavní inspektorku Ofstedu Amandu Spielmanovou.

Spielmanová vypověděla, že učitelé úřad informovali o předškolních dětech, které dříve uměly chodit na toaletu, ale znovu se musely vrátit k používání plen, nebo "o takových, které zapomněly základní dovednosti, jako je jíst nožem a vidličkou, o zhoršené slovní zásobě ani nemluvě".

Mezi staršími dětmi některé zaostaly v matematice, jiné zase mají problémy se čtením a psaním, schopností soustředit se, nebo nejsou v tak dobré fyzické kondici, v jaké bývaly dřív.

U jiných pedagogové podle Ofstedu zaznamenali psychickou nepohodu, která se ve zvýšené míře projevila poruchami příjmu potravy a sklony k sebepoškozování.

"Některé z dětí se s karanténními opatřeními dobře vyrovnaly, protože kvalitně strávily čas s rodiči nebo dalšími blízkými lidmi. Většina dětí se v učení ale pohoršila," řekla Spielmanová

Školy a zařízení poskytující péči pro děti se v březnu, kdy na Británii dopadla první vlna pandemie, ve většině případů zavřely. Teď, na rozdíl od Česka, však zůstávají otevřené.