Průměrná délka lidského života v Evropě se zvyšovala od roku 1990 do roku 2011, kdy se začala naopak snižovat. Hlavními důvody jsou vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, užívání tabáku a alkoholu a covid-19.

„Pokrok ve veřejném zdraví a medicíně ve 20. století znamenal, že průměrná délka života se od roku zvyšovala. Ale to již neplatí,“ cituje server Medical Express vedoucího výzkumného pracovníka Nicka Steela z Norwich Medical School. „Od roku 1990 do roku 2011 snižování úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a rakovinu vedlo k podstatnému prodloužení života. Ale desetiletí neustálého zlepšování se kolem roku 2011 nakonec zpomalilo, se značnými mezinárodními rozdíly,“ dodal s tím, že srdeční choroby a nádorová onemocnění byly ve zkoumaném období nejčastějšími příčinami úmrtí.

Máme to ve svých rukou

Vědci podle webu Euractiv tvrdí, že jsme ještě nedosáhli limitu biologické dlouhověkosti – tedy maximální doby, po kterou může člověk žít. Avšak upozorňují, že musíme upřednostňovat zdravý životní styl už v mladších letech, abychom svůj věk prodloužili. Vlády by mohly pomoci různými iniciativami v oblasti veřejného zdraví.

Že je možné dožívat se zase vyššího věku ukazuje skutečnost, že vyšší průměrnou délku života zaznamenali vědci v zemích s lepšími dlouhodobými investicemi do zdravějšího stravování.

Vědci došli ke svým závěrům, které zveřejnili v časopisu The Lancet Public Health, analýzou dat Institute for Health Metrics and Evaluation – Global Burden of Disease 2021, což je největší a nejkomplexnější výzkum k monitorování zdraví na různých místech napříč časem, čerpající z úsilí více než dvanácti tisíc spolupracovníků ve více než 160 zemích.