Do školy nastoupil první ročník těžařů na asteroidech. Kdy zasednou ke strojům?

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Letos v červnu uběhlo 100 let od fatálního střetnutí Země s tunguzským tělesem, které přeoralo značnou část sibiřských lesů. Doposud v historii to byly asteroidy a komety, co navštěvovaly Zemi - již relativně brzy to však možná budou naopak lidé, kdo se vydá ke vzdáleným kosmickým objektům. V rámci mírných krůčků činěných vstříc éře těžby na asteroidech nyní vznikl první studijní program, který má učit budoucí těžaře, jak dostat z bludných balvanů cenné kovy.

Konvenční představa těžařů v kosmu... (Armageddon)

Konvenční představa těžařů v kosmu... (Armageddon),zdroj: 1998 Touchstone Pictures

Nový studijní program zařadila do své nabídky oborů Colorado School of Mines (CSM) a jeho jméno je Space Resources. První semestr započal minulý měsíc a má podporu společnosti Planetary Resources, která by jednou zdejší absolventy ráda zapojila do svého byznysu. Chris Lewicki, bývalý inženýr NASA a nyní CEO Planetary Resources, pro SingularityHub sdělil, že výuka bude zaměřena multidisciplinární směrem a obsáhne ekonomiku, práva i geologii.

"Když budou mít za sebou studenti takovouto průpravu, budou moci začít pracovat okamžitě po nástupu do firmy, nebude potřeba je zaučovat," vysvětlil Lewicki.

Program podle něj bude přitažlivý pro studenty z různých oborů a navíc a kromě toho v něm bude věnovaná zvláštní pozornost robotice. Studenti v jejím oboru budou totiž jednou zodpovědní za vývoj skutečných kosmických horníků - očekává se, že drtivá většina těžby by probíhala na dálku, zastoupena snad možná několika astronauty-údržbáři opodál.

Skutečné muže ve skafandrech na povrchu vytěžovaných objektů ale píše nečekejte. Vzhledem k tempu vývoje oboru navíc není vyloučeno ani to, že dnešní pětadvacátníci, kteří si programem projdou, se v praxi k těžbě asteroidů budou moct dostat až třeba v padesáti letech.

Pokračuje totiž dosavadní mírný pokrok v mezích zákona, kterým vesmírná těžba pomaličku kráčí vstříc potenciálnímu naplnění. Těžba asteroidů by teoreticky mohla vyřešit dva problémy jednou ranou - jednak by omezila enviromentálně zatěžující (a politicky ošemetnou) těžbu nerostných surovin na Zemi, a jednak by mohla lidstvu pomoct usadit se i na jiných měsících a planetách.

Asteroidy stále mimo dosah

Neplatí přitom, že by létání pro nerosty do kosmu mohlo být zbytečně drahé, když nerosty najdeme i na Zemi. Ze své podstaty by totiž těžba asteroidů měla být zároveň extrémně výnosná.

Logika formování kosmických těles říká, že na rozložení kovů má vliv gravitace - jejím vlivem těžší prvky klesnou k planetárnímu jádru, zatímco lehčí zůstanou v kůře. Prakticky všechny kovy kritické pro vznik civilizace, elektroniky a dalších výdobytků jsou tak pouhými vyvřelinami z pozemského jádra. U asteroidů však vzhledem k mizivé gravitaci na podobný proces nedošlo. Kritické nerosty jsou zde rozloženy daleko homogenizovaněji než na Zemi, a to znamená i vyšší hustotu drahých surovin.

Jediný větší asteroid, který bychom navíc mohli přesunout pro snazší zpracování blíže Zemi (například k Měsíci), by tak mohl svým majitelům vynést stovky miliard dolarů, ne-li ještě více. Panují dokonce obavy, že přetlak levných surovin by mohl pozemskou ekonomiku dočasně zhroutit.

Vlády však o těžbu podobného charakteru zatím nejeví zájem, a soukromé společnosti jsou prozatím malé - ačkoliv díky zefektivňování letů do kosmu díky SpaceX lze očekávat nárůst jejich aktivit. Poslední velkou nadějí pro kosmickou těžbu byla plánovaná automatická mise Asteroid Redirect Mission (ARM), kterou chystala NASA.

V jejím rámci by totiž bylo možné "za vládní peníze" vyvinout a ozkoušet právě kritické nástroje budoucích těžařů. ARM však byla v první polovině loňského roku zrušena. Většina zbylých kroků se tak omezuje právě na aktivity, které by mohly k asteroidům postupnou kumulací zájmu a investic přesto jednou dojít.

Krom studia těžby jsme se tak v posledním roce dočkali třebas startu prototypu satelitu Arkyd-6 od Planetary Resources, který by měl být předobrazem budoucí družice pro aktivní měření a hledání asteroidů k těžbě. Vlastní iniciativu překvapivě ukázalo i Lucembursko (!), které pod vládní hlavičkou založilo společnost v hodnotě 230 milionů dolarů plánující být průkopníkem na poli kosmické těžby.

V tomto kontextu je však třeba zmínit, že ARM měl vyjít na necelé tři miliardy dolarů, u lucemburské investice jsou tak zatím sotva desetinou částky potřebné pro pilotní otestování techniky. Zapomenout nelze ani na automatické vědecké mise k asteroidům, včetně nedávného japonského úspěchu sondy Hayabusa 2. Právě jejich technika i objevy mohou být jednou nápomocné nové průmyslové éře.

Zároveň však rovněž platí, že technologie podobného rázu mohou Zemi nejenom dopřát novou nálož surovin, ale i zachránit před dalším střetnutím ve stylu toho tunguského.

Tagy: asteroid Vesmír věda a technika Nerostné suroviny dobývání vesmíru věda a poznání