Kosmické hotely do tří let? Nafukovací stanice Bigelow Aerospace se představují

MAGAZÍN - Vesmír autor: Ladislav Loukota

Možná si pamatujete na nafukovací modul BEAM, který byl na jaře 2016 vynesen a nafouknut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho konstruktér, společnost Bigelow Aerospace, rozhodně nehodlá zůstat o nafukování modulu o velikosti obýváku. Představila svou na konci loňského roku založenou sesterskou společnosti Bigelow Space Operations (BSO), která by nafukovací kosmické konstrukce ráda využívala ke komerčním účelům. První soukromá kosmická stanice v režii BSO by tak mohla být vynesena do vesmíru již v roce 2021. 

Nafukovací modul Bigelow Aerospace

Nafukovací modul Bigelow Aerospace,zdroj: Bigelow Aerospace

Získá-li společnost dost zájemců, mohla by první stanice sestavená z dvojice modulů B330 již během tří let hostit první návštěvy. Může se jednat o kosmické turisty, ale i korporátní vědce provádějící experimenty či produkci exotických materiálů v nulové gravitaci.

Jediný B330 disponuje 330 krychlovými metry vnitřního prostoru (zhruba třetina celého prostoru Mezinárodní vesmírné stanice), při vynesení však modul váží pouze 20 tun. Relativně snadno by jej tak mohly vynést i rakety společností SpaceX či Blue Origin. Pilotované lodě jako Dragon 2 by pak na palubu takové stanice mohly převážet lidskou posádku i zásoby. To celé zřejmě o řád levněji než tomu bylo doposud.

Budoucnost se nafukuje

Zatímco vybudování Mezinárodní vesmírné stanice tak vyšlo až na 150 miliard dolarů, dva nafukovací moduly zabírající dvě třetiny stejného objemu by mohly být vyneseny jenom za několik stovek milionů. Jediný B330 je srovnatelný s třípatrovým domkem. Oproti tomu dnes používané rigidní moduly vnitřním pohodlím připomínají spíše maringotky.

Nafukovací konstrukce mají samozřejmě své vlastní nevýhody - především bude potřeba po nafouknutí nutno dovybavit a uspořádat interiér. To si bude zřejmě žádat minimálně jednu pilotovanou misi a/nebo vývoj specializované robotiky.


b330

Dosavadní testy modulu BEAM na Mezinárodní vesmírné stanici ale potvrzují, že minimálně z hlediska bezpečnosti působí nafukovací moduly stejnou či vyšší mírou ochrany jako dnešní konstrukce. S tím ostatně souvisí i skutečnost, že se BEAM, původně jenom experimentální pokus, nakonec stal trvalou užitnou součástí Mezinárodní vesmírné stanice.

Nakolik má plán BSO na první stanici k roku 2021 šanci na úspěch, je samozřejmě momentálně ve hvězdách. Zkušenosti z BEAM ale větším stanicím stejného druhu nikterak nepřekáží - vše tak bude stát jenom na tom, zdali BSO pro svou první základnu získá dostatek investorů. Lákat může na cenu, která je ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí za pakatel. Lovit však možná nebude jen v soukromém sektoru.

Nafukovací Měsíc?

Informace o plánech BSO přišly jenom dva týdny od zveřejnění nového návrhu rozpočtu agentury NASA. Z toho je přitom znát, že to agentura se svou plánovanou lunární kosmickou stanicí LOP-G (Lunar Orbital Platform-Gateway, alternativně a dříve také Deep Space Gateway, DSG) nehodlá zrovna uspěchat. NASA se i v posledním návrhu rozpočtu dušovala v tom smyslu, že si komponenty pro lunární stanici chce ponechat ve své režii, ačkoliv to znamená prodražování a protahování možné konstrukce.

Co přesně to ale znamená pro vzhled DSG, se ukáže až příští rok. Agentura sama totiž své vlastní lodě montuje zřídkakdy - plavidla obvykle dodávají soukromí kontraktoři na míru požadavkům. Podobně postupovala i při DSG.

Příští rok bychom se tak měli dočkat závěru tendru o to, která ze soukromých společností přijde s lepším návrhem DSG. Jedním ze šesti soutěžících je právě i Bigelow Aerospace. Prohlášení o vzniku Bigelow Space Operations je tak třeba vnímat nejen jako rukavici vhozenou soukromému sektoru, ale zejména plánům na postavení DSG - a jako doklad vlastních schopností v nynějším tendru na návrh lunární stanice.

Bigelow Aerospace nakonec založil původní inženýr NASA Robert Bigelow, inspirován zaříznutím vlastního nafukovacího modulu TransHub. Lze tak v podstatě říct, že vynález nafukovacího modulu by se jenom obloukem vrátil tam, odkud vzešel, a kde ho mohli mít již o generaci dříve.

Pro někoho naopak nejde o příliš dobré zprávy - totiž pro Mezinárodní kosmickou stanici. Stále hlasitější volání americké vlády po její privatizaci od roku 2025 totiž spoléhalo právě na zájem soukromého sektoru. Nyní se však zdá, že by Bigelow - pokud uspěje - mohl obdobně velkou obytnou konstrukci vybudovat až stokrát levněji a rychleji. Není tak vyloučeno, že Mezinárodní kosmická stanice, jak ji známe, má před sebou jenom sedm let další existence.

Oficiální tisková zpráva BSO se objevila na jejích stránkách.

Tagy: Mezinárodní vesmírná stanice ISS Vesmír SpaceX dobývání vesmíru Bigelow Aerospace

Zdroje: vlastní