Dvojčata odjakživa fascinují vědce. Představují přirozený experiment, jak genetika a prostředí formují člověka. Alergie – přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky – jsou ideálním příkladem, kde se tyto vlivy střetávají. Ale platí, že pokud je jedno dvojče alergické na pyl, ořechy nebo zvířata, druhé bude také?

Podle imunoložky Jillian S. Urban, autorky odborného článku na The Conversation, je odpověď složitější, než se zdá. Ačkoli jednovaječná dvojčata sdílejí 100 % DNA, alergie se u nich mohou lišit. Důvodem je to, že genetika sice určuje predispozici, ale imunitní odpověď se formuje interakcí s prostředím.

Například velká studie na 13 000 dvojčatech ukázala, že u jednovaječných dvojčat je vyšší shoda u alergických onemocnění než u dvojvaječných – ale není stoprocentní. Pokud má jedno dvojče astma nebo ekzém, druhé má vyšší šanci, že ho bude mít taky – ale stále existuje mnoho případů, kdy ho nemá.

Důvodem je, že k rozvoji alergie nedochází automaticky, ale až po opakovaném kontaktu s alergenem. A právě v tom se životní zkušenosti dvojčat mohou lišit – i když sdílejí dětský pokoj. Jeden sourozenec může být více vystaven pylu, domácím mazlíčkům nebo plísním, zatímco druhý ne. Dokonce i mikrobiom, tedy soubor bakterií a mikroorganismů v těle, se může u dvojčat lišit – například v závislosti na způsobu porodu nebo krmení.

Zajímavé je také zjištění z nedávné studie o mikrobiomu a alergiích, která ukazuje, že rozdíly ve složení střevní mikroflóry mohou ovlivnit pravděpodobnost alergické reakce. Jinými slovy, nejen DNA, ale i bakterie v těle rozhodují o tom, jak náš imunitní systém funguje.

Dvojvaječná dvojčata, která sdílejí přibližně 50 % genetické výbavy, vykazují ještě větší rozdíly v alergiích. U nich hraje rozhodující roli prostředí, včetně infekcí, očkování, kvality vzduchu nebo vystavení cigaretovému kouři v raném věku.

Výzkum dvojčat pomáhá vědcům oddělit vliv genetiky a prostředí, což je klíčové nejen pro pochopení alergií, ale i dalších imunitních onemocnění. Na základě těchto poznatků lze například odhadnout riziko rozvoje alergie u dětí, jejichž rodiče (nebo sourozenci) alergiemi trpí.

Závěr? Alergie se mezi dvojčaty často překrývají, ale nejsou zaručené – ani u těch jednovaječných. Geny tvoří základ, ale rozhoduje celý balík vlivů: expozice, mikrobiom, imunologická historie i náhoda. Každé tělo si tvoří vlastní imunitní mapu – i když má identickou genetickou výbavu jako jeho „kopie“.