Extrémní teploty by podle nové studie odborníků z Londýnské vysoké školy hygieny a tropické medicíny mohly do konce století zabít o 2,3 milionu Evropanů více než dnes. Mezi počtem obětí horka a mrazu se přitom ještě více rozevřou nůžky. Zatímco v první kategorii se očekává prudký nárůst, v té druhé bude pokles úmrtí vlažný.

Vědci se podívali na dřívější analýzy teplot v 854 hustě osídlených městech po celé Evropě, aby prozkoumali spojitost mezi extrémními teplotami a úmrtností v různých věkových kategoriích. Zkombinovali je se třemi různými scénáři změn ve struktuře populace a teplotě v průběhu celého století.

Ve všech třech scénářích zemřelo v důsledku horka více lidí než dnes. V tom nejoptimističtějším stoupl počet úmrtí o 8 000 ročně, v tom nejpesimističtějším o 80 000. Počet obětí extrémních teplot může do konce století podle studie zveřejněné v prestižním časopisu Nature vzrůst až na 2,3 milionu. Jde o přibližný ekvivalent dnešního počtu obětí nebezpečných teplot v průběhu 5,5 roku.

Vědci hlavně chtěli vyvrátit tvrzení popíračů klimatické vědy, že globální oteplování může vést ke snížení počtu obětí mrazu, kterých je v současnosti desetkrát více než obětí horka. „Chtěli jsme to otestovat,“ řekl deníku The Guardian hlavní autor studie Pierre Masselot. „A jasně ukazujeme, že v důsledku změny klimatu zaznamenáme čistý nárůst úmrtí souvisejících s (extrémními) teplotami.“

Tým očekává největší dopady vysokých teplot ve středomořských regionech, nárůst by se však podle něj měl týkat i střední Evropy, kam spadá Švýcarsko, Rakousko a části jižního Německa a Polska. Na chladnějším severu kontinentu zase odborníci očekávají pokles úmrtí souvisejících s nízkými teplotami, ale zanedbatelný. „Například v Norsku bychom mohli vidět velmi malý pozitivní efekt,“ uvedl Masselot.

Ochranou je adaptace  

Ten však bude zastíněn prudkým nárůstem mrtvých v důsledku horka na jihu. „Na rovinu, nárůst horkého počasí zabije více lidí, než kolik úbytek toho chladného zachrání,“ souhlasil s výsledky výzkumu Tim Osborn, klimatický vědec z Východoanglické univerzity, který se studie nezúčastnil.

„Pokud by byl schválen nový lék se závažnými vedlejšími účinky, které by vedly k nesčetným úmrtím, těžko bychom mohli tvrdit, že tento přípravek zachrání mnoho životů nebo že jeho účinek může být i přes mnoho úmrtí krátkodobě mírně pozitivní,“ vyjádřil se k tomu i Erich Fisher, klimatický vědec ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu (ETH Zurich).

Vědci upozorňují na velké nejistoty v datech. Kolik nakonec přibude mrtvých, ovlivní zejména rychlost globálního oteplování a politika městských vlád a úřadů. Studie navíc nezahrnovala venkovské oblasti, kde není takové horko jako ve městech, přestože tam úmrtí v důsledku vysokých teplot (v menší míře) hrozí také.

Horko kromě toho může mít ještě hlubší dopad na veřejné zdraví, upozornila Madeleine Thomsonová, expertka na klima a zdraví z charitativní organizace Wellcome. „Extrémní horko zabíjí, ale stejně tak způsobuje širokou škálu zdravotních problémů. Bylo spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, potratů a špatného duševního zdraví,“ uvedla.

Za nejúčinnější řešení označili vědci snižování emisí skleníkových plynů. Pokud se v tomto ohledu nic nezlepší, dobrou zprávou alespoň je, že se dokážeme přizpůsobit. „Adaptace začíná velice jednoduchými řešeními – i když nejsou zadarmo – jako je instalace klimatizace nebo vytvoření prostor sloužících jako klimatické přístřešky (před sluncem),“ uvedl Victor Resco de Dios, enviromentální inženýr z University of Lleida. „Musíme se však také zabývat složitějšími řešeními, jako je rozšiřování zeleně ve městech, abychom zmírnili efekt městského tepelného ostrova,“ dodal a varoval, že přizpůsobit se musí i zdravotnický systém, který bude čelit mnohem většímu náporu pacientů s nemocemi souvisejícími s horkem.