Geneticky modifikovaná houba zabíjí komáry. Má pomoci v boji s malárií

- Příroda autor: Radek Chlup

S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Vědcům se pomocí zabijácké houby podařilo vyhubit 99 procent populace komárů mimo laboratoř. Jedná se o kontroverzní využití genetického inženýrství, které je, jak se tým vědců z Marylandské univerzity obává, nebezpečné pro reálný svět. V dokumentu, který byl publikován v magazínu Science, vědci prozradili, že by houba Metarhizium pingshaense sice sama o sobě mohla zabít obrovské množství komárů, ale pomalu. Komáři by v tomto případě i tak mohli stihnout chorobu roznášet, než by zemřeli na její následky.

Vědci tedy houbě dodali na účinku toxinem nazvaným Hybrid, který byl odvozený od jedu australského pavouka Hadronyche versuta a který komáry zabíjí mnohem rychleji. Houba byla otestována v MosquitoSphere – uzavřené scenérii v západní Africe, která byla navržena tak, aby vypadala jako vesnice.

V praxi to tedy vypadalo tak, že houba byla umístěna do chýše spolu s vodou a potravou pro komáry. Aby měl tým jistotu, že komáři neuniknou, byla vesnice obklopena dvojitou vrstvou moskytiéry. Do vesnice bylo vpuštěno 1500 komárů, nakonec jich přežilo jen třináct. "Pouhé použití transgenní houby, kterou jsme zavěsili v chýši, způsobilo, že populace komárů během 45 dnů padla," řekl vědecký pracovník Brian Lovett a dodal: "A stejně účinné je i zabíjení komárů rezistentních vůči insekticidům."

S houbou opatrně

Panují však obavy z možných problémů ve volné přírodě. Podle Dany Perlsové z environmentální skupiny Friends of the Earth by genetické inženýrství tohoto druhu mohlo mít negativní dopady na veřejné zdraví a nepředvídatelné účinky na ekosystém. Postižené by mohly být například včely a netopýři. "Stejně jako u veškerého genetického inženýrství je třeba tuto otázku řešit s velkou opatrností," řekla Perlsová.

I když jde o první transgenní metodu v boji proti malárii mimo laboratorní prostředí, pokusy o zastavení komárů už v minulosti proběhly. V roce 2015 informoval časopis Science World o výzkumu, ve kterém se vědci snažili zastavit malárii za pomoci nejmodernějších genetických postupů – včlenit uměle vytvořenou DNA do již existujícího genetického kódu komára, kde měla asimilovat cílové geny. Navíc zde existovala šance, že se části umělé DNA přenesou z dospělého komára na jeho potomka. Jejich další metodou v případě neúspěchu té první byla sterilizace samiček pomocí umělých DNA částí. Tak by došlo ke kompletnímu vyhubení.

Drsnější metody

V roce 2018 vyvinula společnost Oxitec geneticky upravené komáry, kteří měli omezovat populaci tím, že by po vypuštění do přírody brzy zemřeli. Šlo o samce, kteří měli samičkám při páření předat gen, který měl přivodit předčasnou smrt potomků. Pokusy byly převážně laboratorní. K otestování mimo laboratoř došlo jen jednou na Kajmanských ostrovech.

Hlouběji do historie se proti komárům bojovalo postřikem lesů i vody kerosenem. Nebo byly na komáry nalákány invazivní druhy, které je požíraly. K vyhubení celých populací se rovněž používaly průmyslové chemikálie, vysušování bažin a mokřad a vypouštění nafty do kanálů. Všechny tyto metody však měly negativní dopad na okolí, a tak je i taková modifikovaná houba určitě mnohem přijatelnější. Závěrem je nutné zmínit, že nejde o kompletní vyhubení komárů, ale o potlačení samotné malárie.

Studie byla publikována v časopise Science.

Tagy: genetická modifikace nemoci a nákazy zvířata a příroda věda a poznání malárie