Podpásový útok tropické nemoci. Nákaza malárií zřejmě podkopává kvalitu kostí

MAGAZÍN - Člověk autor: Jan Toman

Malárie je jedním z nejnebezpečnějších tropických patogenů. Ročně její původci, prvoci rodu Plasmodium, napadnou až 200 milionů lidí, okolo půl milionu lidí malárii podlehne a další miliony si odnesou dlouhodobé následky. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Pokud není malárie správně léčená, hostitelé si na ní většinou vyvinou částečnou odolnost a nemoc pokračuje v chronickém stádiu. Ne úplně zřídka ji navíc mohou provázet různé komplikace neurologického charakteru, problémy s dýcháním či závažná chudokrevnost. Aby toho nebylo málo, nejnovější výsledky ukazují, že akutní i chronická fáze onemocnění malárií negativně ovlivňují složení kostní tkáně.

Jak uvedl mezinárodní tým výzkumníků v nedávném čísle odborného časopisu Nature Immunology, zvlášť podezřelá byla vždy v tomto ohledu například častá poškození kostí u obyvatel malarických oblastí či poruchy růstu u jejich dětí.

Badatelé se proto zaměřili na dva modelové příklady nákazy malárií nejbližší lidskému onemocnění – nákazu myší jejich vlastními maláriemi druhů Plasmodium yoelii a Plasmodium chabaudi – a jejich vliv na kostní tkáň. Na nákaze prvním druhem výzkumníci zkoumali hlavně následky jednorázové vyléčené infekce malárií, zatímco druhý jim umožnil prostudovat dlouhodobé následky chronické infekce.

Vliv na kosti

Při nákaze oběma druhy malárie došlo u myší k výraznému řídnutí kostí a úbytku kostní trámčiny. V období nejvýraznějšího růstu myši se navíc prodlužování kostí prakticky zastavilo. Souvislost se zpomalením růstu u některých dětí nakažených malárií byla více než jasná. Třebaže u myší došlo po skončení akutní fáze nákazy ke zpožděnému prodloužení kostí, jejich kvalita byla nevalná a trámčina řídká. Pozornost lidských lékařů by se tedy podle těchto výsledků měla zaměřit i na dosud skryté následky nákazy patogenem.

Další studium ukázalo, že se při akutní fázi infekce prakticky zastavuje přestavování kostí. To se přitom u myši ani u člověka neomezuje jen na dětství a dospívání. Kosti včetně kostní trámčiny se celý život neustále mění, aby co nejlépe vyhovovaly požadavkům těla na pevnou oporu. S trochou zjednodušení kostní tkáň za normálních okolností rozebírají buňky zvané osteoklasty a znovu staví osteoblasty. Celý proces je přitom složitě regulován nejrůznějšími signalizačními drahami.

Během akutní fáze infekce se u myší počty osteoklastů i osteoblastů snížily na minimum a dynamika kostních přestaveb takřka skončila. Krátce po vyléčení se stav vrátil do normálu. Ovšem ne na dlouho. Několik týdnů po vyléčení se zvýšil počet osteoklastů a kosti začaly být přednostně rozebírány. Právě výsledná nerovnováha vedla k jejich oslabení.

Pomoct může vitamín D

Příčinou všech těchto změn byly faktory, které prvoci vylučovali, nebo které vznikaly jejich činností v krevním oběhu, a které se hromadily v kostech. Podobně "špinavé" fungování je přitom specialitou malárie. Odpadní látky ostatních patogenů se běžně v takové míře v těle chronicky nehromadí. Chemické látky jako hemozoin interferují s komplexními regulačními sítěmi kostní přestavby, vyvolávají chronický zánět a vychylují rovnováhu ve prospěch rozebírání kostní tkáně.

Výzkumníkům se ovšem zároveň podařilo identifikovat látku, která úbytek kostní tkáně do značné míry zastavovala. Šlo o vitamín D, konkrétně jeho speciální formu D3, která se už dnes využívá v boji proti osteoporóze. Podobná metoda by tedy jednou mohla pomoci i lidem, kteří trpí na řídnutí kostí v důsledku chronické infekce malárií.

Zdroj: Lee MS, Maruyama K, Fujita Y, ... & Akira S (2017): Plasmodium products persist in the bone marrow and promote chronic bone loss. Science Immunology, 2.

Tagy: nemoci a nákazy věda a poznání malárie

Zdroje: Vlastní