Nejmenší pyramida, největší otazník

Menkaureho pyramida je třetí a nejmenší z velké gízské trojice – měří zhruba 65 metrů a patří faraonovi Menkauremu z 4. dynastie, vnukovi slavného Cheopse. Encyklopedie připomíná, že stavba byla částečně obložena žulou a její pohřební komory byly v novověku několikrát vyrabovány i zkoumány, přesto o ní víme překvapivě málo.

Dosud byla známa jediná hlavní přístupová chodba na severní straně pyramidy. Už několik let ale mezi egyptology kolovala hypotéza, že mohla mít i druhý, dnes neznámý vchod. Povzbudil ji nejen neobvyklý rozvrh vnitřních chodeb, ale i skupina výjimečně hladce opracovaných granitových kvádrů na východní fasádě, které působily „jako z jiného světa“.

Právě na tuto oblast se zaměřil mezinárodní tým ScanPyramids vedený archeology Khalidem Helalem a Mohamedem Elkarmótím z Káhirské univerzity.

Jak hledat vchod, aniž byste udělali jedinou díru

Projekt ScanPyramids vznikl v roce 2015 jako společná iniciativa Káhirské univerzity a francouzského institutu HIP. Jeho cílem je prozkoumat staroegyptské pyramidy pomocí neinvazivních technologií – od termovize po detekci kosmických mionů – a odhalit tak skryté dutiny či konstrukční prvky bez jediného úderu krumpáče. Přehled projektu ScanPyramids popisuje úspěchy včetně objevu obří dutiny v Cheopsově pyramidě v roce 2017.

V případě Menkaureho se tým rozhodl pro kombinaci tří metod tzv. nedestruktivního testování (NDT): elektrické odporové tomografie (ERT), georadaru (GPR) a ultrazvukového testování (UST). Princip je jednoduchý – místo vrtání a kopání posíláte dovnitř různými způsoby energii a měříte, jak na ni reaguje kámen, dutina či jiný materiál.

V nové studii v časopise NDT&E International vědci vysvětlují, že ERT využívá elektrický proud, GPR mikrovlnné signály a UST zvukové vlny. Každá metoda má jiné rozlišení i hloubkový dosah a teprve kombinace jejich „snímků“ umožnila složit 3D obraz prostoru za granitovými bloky.

„Obrázky odhalily dvě anomálie přímo za leštěnými granitovými bloky, což indikuje přítomnost vzduchem plněných dutin,“ píší autoři studie. Jejich interpretaci podpořila sada numerických simulací, v nichž modelovali různé scénáře – masivní kámen, suť, volný prostor – a srovnávali je se skutečně naměřenými daty.

Dvojice tajemných dutin

Podle analýzy se za granitovým „oknem“ na východní stěně nacházejí dvě oddělené dutiny, zhruba ve výšce prvních pěti vrstev kvádrů. Přesné rozměry zůstávají nejasné, ale jedna z dutin má být dost velká na to, aby se do ní vešel člověk, druhá je menší. Popular Mechanics uvádí, že anomálie pokrývá plochu asi 4 × 6 metrů, tedy výraznou část fasády.

Ještě podezřelejší než samotná dutina je okolní obložení. Leštěný žulový plášť v této části pyramidy je totiž kvalitou srovnatelný jen s kameny nad známým severním vchodem. Proč by stavitelé věnovali takovou péči místu, které nic neskrývá?

Helalův tým proto pracuje s hypotézou, že jde o oblast „schovaného“ vstupu, který mohl být záměrně uzavřen nebo zamaskován. Druhou možností je, že dutiny sloužily jako součást složitějšího systému odlehčovacích komor, jež měly rozložit hmotnost nad vnitřními místnostmi. Live Science připomíná, že podobné konstrukce známe například z Cheopsovy pyramidy.

Zatím není jasné ani to, jak hluboko dutiny sahají. Rozsah georadaru a ultrazvuku je omezený, takže za prvními decimetry může následovat chodba, větší komora – nebo také jen konec výklenku.

Pyramida, která se neustále „otevírá“

Zpráva o možném tajném vstupu přichází jen pár let poté, co ScanPyramids oznámil další senzace v sousední Cheopsově pyramidě. V roce 2017 tým pomocí kosmických mionů – částic, které vznikají v atmosféře a dokážou pronikat hluboko horninou – odhalil nad Velkou galerií obří dutinu dlouhou minimálně 30 metrů. Objev publikovaný v Nature popsal tzv. „ScanPyramids Big Void“ jako první velkou vnitřní strukturu nalezenou od 19. století.

Na tento průlom navázala v roce 2023 studie, která upřesnila tvar a polohu dalšího skrytého koridoru v severní stěně Cheopsovy pyramidy. Pomocí mionové radiografie, georadaru a ultrazvuku se podařilo rekonstruovat chodbu dlouhou asi 9 metrů, vysokou a širokou zhruba 2 metry, přímo za tzv. „chevronovou“ zónou nad známým sestupným koridorem. Výsledky byly zveřejněny v Nature Communications.

Právě tato kombinace metod – miony plus NDT – se ukázala jako mimořádně silná. Mionová radiografie dokáže z dálky odhalit větší dutiny a anomálie, zatímco NDT techniky „dohledají“ jejich přesné rozměry a případné propojení s povrchem. Mezinárodní agentura pro atomovou energii v článku Muon imaging: how cosmic rays help us see inside pyramids and volcanoes popisuje, že stejný princip se dnes používá i k inspekci reaktorů nebo sopek.

V Menkaureho pyramidě se zatím miony nevyužily – a právě to je podle některých odborníků další logický krok.

Co by znamenal druhý vchod

Pokud se hypotéza potvrdí a za granitovým „portálem“ se skutečně skrývá další přístupová chodba, šlo by o nález, který by přepsal učebnice o gízských pyramidách. Menkaureho stavba byla tradičně vnímána jako „mladší a menší sestra“ Cheopsovy a Chefrenovy pyramidy; druhý vchod by naznačoval složitější pohřební rituály nebo bezpečnostní opatření, která měla ztížit práci vykradačům hrobek.

Někteří egyptologové spekulují, že by vchod mohl vést k dosud neznámé komoře – symbolické nebo skutečné pohřební místnosti. Jisté je jen to, že případné otevření by bylo extrémně citlivou operací. Egypt se v posledních letech snaží balancovat mezi touhou po spektakulárních objevech a obavou z poškození památek.

Diskuse se vede i o tom, co by se stalo, kdyby se ukázalo, že dutiny jsou „jen“ konstrukční prvky bez další místnosti. I to by ale mělo význam: ukázalo by to, jak sofistikovaně staroegyptští stavitelé pracovali s hmotností a stabilitou pyramidy.

Věda vs. senzace

Autoři studie i členové ScanPyramids proto opatrně brzdí očekávání. V rozhovorech  zdůrazňují, že zatím nemají důkaz o skutečném „tajemném vchodu“. Mají jen nesmírně zajímavé anomálie, které je potřeba dále ověřovat.

Další krok bude pravděpodobně spočívat v jemnějších měřeních a případném zapojení mionové radiografie. Teprve pokud se ukáže, že dutiny jsou větší a že by jejich prozkoumání mohlo přinést zásadní poznání, budou egyptské úřady zvažovat minimálně invazivní sondy – například mikroskopickou dírku pro endoskopickou kameru, podobně jako v případě Cheopsovy pyramidy.

Co nám „díry“ v pyramidách říkají o minulosti

Z širšího pohledu ukazuje příběh Menkaureho pyramidy ještě něco: i monumenty, které známe z učebnic a turistických katalogů, v sobě stále skrývají zásadní neznámé. Věda už dávno nehledá „prokletí faraonů“, ale fyzikální vlastnosti kamene, trajektorie kosmických částic a jemné rozdíly v elektrické vodivosti zdiva.

Je fascinující, že o budoucnosti našeho poznání 4 500 let staré stavby dnes rozhodují přístroje a algoritmy, které by si staroegyptští stavitelé nedokázali ani představit. Zároveň je uklidňující, že k těmto objevům není potřeba pyramidu otevírat buldozerem – stačí umět dobře číst signály, které nám posílají částice z vesmíru a elektrony v kameni.

Zda se z dvojice dutin ve východní stěně Menkaureho pyramidy opravdu vyklube tajný vchod, nebo „jen“ další kapitola v učebnici staroegyptského inženýrství, ukážou až další roky měření. Už teď je ale jisté, že gízské pyramidy mají před sebou ještě bohatou vědeckou kariéru – a že jejich největším tajemstvím možná nakonec nebude žádná ztracená komnata, ale samotné mistrovství, s nímž byly postaveny.