Hemžení much inspiruje matematiky

- Příroda autor: Lukáš Grygar

Jen máloco dokáže být otravnější: procházíte se parkem nebo někde kolem vody a najednou máte hlavu obklopenou stovkami malých muchniček, které se rozhodly zaparkovat uprostřed cesty a pořádně si to tam užít. Jak ale vlastně podobné hmyzí večírky fungují?

Podvečerní roj na ostrově Rùm, který je muchničkami proslavený

Podvečerní roj na ostrově Rùm, který je muchničkami proslavený,zdroj: Robert Stalham

Podle čerstvé studie dvou vědců z univerzity v Yale vykazují tyto roje vysokou míru organizace. Nepředvádějí sice žádné pokročilé manévry, jako to umí ptačí hejna nebo rybí školky, ale jakmile počet mušek dosáhne deseti, dostane hemžení svůj pevný řád.

Dojít k tomuto zjištění nebyla žádná legrace. Vědci zkoumali 344 rojů a v každém z nich sledovali pomocí vysokorychlostních kamer a počítačové analýzy pohyb jednotlivých mušek. Jak se ukázalo, na koordinovaný mejdan jich stačilo mnohem méně, než vědci do té doby předpokládali. S desátou parťačkou začala každá ze zúčastněných mušek létat tak, aby si od kolegyň udržela stále stejnou vzdálenost, ale zároveň nevybočila z prostoru, jehož hranice zůstávaly neměnné.

Muchničky

Že si nedovedete představit nudnější výzkum, než je sledování nějakých pitomých muchniček? Matematici s vámi nesouhlasí: právě na chování hmyzu v rojích lze aplikovat řadu složitých matematických modelů, které zjištění vědců z Yale dále zpřesnilo. Udržet podobnou formaci je totiž otázka souhry hned několika faktorů, se kterými si zdánlivě pitomoučká potvůrka poradí stejně bleskově a spolehlivě, jako to dokáže počítač.

Až tedy příště projdete hejnem mušek, může vám otravné svědění alespoň částečně vykoupit pocit, že jste byli na moment součástí pokročilé matematiky!

Tagy: matematika hmyz muchničky roj hejna

Zdroje: Nature