Podle čerstvé studie dvou vědců z univerzity v Yale vykazují tyto roje vysokou míru organizace. Nepředvádějí sice žádné pokročilé manévry, jako to umí ptačí hejna nebo rybí školky, ale jakmile počet mušek dosáhne deseti, dostane hemžení svůj pevný řád.

Dojít k tomuto zjištění nebyla žádná legrace. Vědci zkoumali 344 rojů a v každém z nich sledovali pomocí vysokorychlostních kamer a počítačové analýzy pohyb jednotlivých mušek. Jak se ukázalo, na koordinovaný mejdan jich stačilo mnohem méně, než vědci do té doby předpokládali. S desátou parťačkou začala každá ze zúčastněných mušek létat tak, aby si od kolegyň udržela stále stejnou vzdálenost, ale zároveň nevybočila z prostoru, jehož hranice zůstávaly neměnné.

zdroj: wikipedia

Že si nedovedete představit nudnější výzkum, než je sledování nějakých pitomých muchniček? Matematici s vámi nesouhlasí: právě na chování hmyzu v rojích lze aplikovat řadu složitých matematických modelů, které zjištění vědců z Yale dále zpřesnilo. Udržet podobnou formaci je totiž otázka souhry hned několika faktorů, se kterými si zdánlivě pitomoučká potvůrka poradí stejně bleskově a spolehlivě, jako to dokáže počítač.

Až tedy příště projdete hejnem mušek, může vám otravné svědění alespoň částečně vykoupit pocit, že jste byli na moment součástí pokročilé matematiky!